Existovala bájná česká kněžna Libuše opravdu, nebo neexistovala vůbec? Skeptikové budou se zápornou odpovědí hotovi okamžitě. Jak ale vysvětlit skutečnou existenci slovanského hradiště, které nese Libušino jméno? Jak vysvětlit archeologické nálezy z libušínského hradiště z doby, kdy Libuše mohla, nebo snad i měla žít? Jak vysvětlit slavná Libušna proroctví, která se skutečně naplnila? Na tyto … Číst dál
Z chronologického hlediska je v Jiráskových ,,Starých pověstech českých“ pověst o Bivoji/Bivojovi/ třetí v pořadí./snad chronologicky i shodná s následující pověstí ,,O Libuši“. Náš nejstarší kronikář Kosmas ale jméno Bivoj vůbec nezná ani nikde neuvádí. Z toho je zcela zřejmé že pověst byla zaznamenána podstatně později než v době, kdy Kosmas žil. Příběh statného siláka … Číst dál
Kronikář Kosmas sice ve své kronice jméno Krok uvádí, ale je k němu vyloženě skoupý. Udává v podstatě jen to, že nastoupil jako vládce po době bezvládí, ale v kronice už není ani zmínky o tom, jak dlouho vládl a o jeho údajném založení pražského Vyšehradu už vůbec nic. Podle Kosmy měl sice Krok svůj … Číst dál
Pověst o našem praotci Čechovi zpracoval už v naší nejstarší kronice v latinském jazyce kronikář Kosmas. Jeho původní pověst se však od té v podání Aloise Jiráska dost liší a to nejen formou, ale i obsahem. Není se čemu divit. Vždyt kronikáře Kosmu /zemřel 1125/ dělí od smrti Aloise Jiráska /zemřel 1930/ téměř osm století. … Číst dál
Alois Jirásek /1851-1930/ zpracoval své dílo ,,Staré pověsti české“ na začátku 90.let 19. století. Poprvé jeho pověsti vyšly roku 1894. Samotná kniha se dělí obvykle na tři části-1. Staré pověsti z doby pohanské, 2. Pověsti z doby křestanské, 3.Ze starobylých proroctví, přičem v některých vydáních třetí část chybí. Stylistika textu pověstí je poměrně velmi čtivá. … Číst dál
Trochu ted odbočím od hlavního tématu a posunu se do doby počátků národního obrození na konec 18. století. Jedním z hlavních úkolů českého národního obrození bylo i vytvoření hodnověrné historie českého národa. To vyvrcholilo známým dílem Františka Palackého ,,Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě do roku 1526″, které bylo v šesti svazcích vydáváno … Číst dál
Václav Hájek z Libočan napsal svou ,,Kroniku českou“ za vlády prvního dědičného Habsburka na českém královském trůnu Ferdinanda I. Hájek, který působil ve funkci nejprve utrakvistického a poté katolického kněze/ mimojiné též v našem regionu, konkrétně ve Zlonicích/. Celá jeho kněžská kariéra byla provázena snahou o získání výnosných církevních úřadů. Údajně toužil se stát kanovníkem … Číst dál
Náš nejstarší kronikář Kosmas napsal jak již bylo uvedeno latinsky naší první kronilu.. Je obdivuhodné, že se k událostem, které sám nezažil a znal je jen z bájného vyprávění starců,respektive ze zpráv očitých svědků stavěl dost kriticky a narozdíl od svých pokračovatelů, především už zmíněného Václava Hájka z Libočan se snažil pokud možno nic k … Číst dál
Jiráskovy ,,Staré pověsti české“ mají své nepopiratelné kouzlo a aspon některé jejich příběhy zná snad každý. Jirásek je rozdělil na dvě části-pověsti před a po přijetí křestanského náboženství v Čechách. /Křestanství bylo v Čechách oficiálně přijato za vlády prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. někdy ke konci 9. století./ První slovanští obyvatelé naší vlasti … Číst dál
část Prolog Kdo by neznal knihu Aloise Jiráska ,, Staré pověsti české“, napsanou a poprvé vydanou už na konci předminulého století. Za mých školních let byla tato kniha dokonce povinnou školní četbou a to dokonce si myslím snad už na prvním stupni základní školy. Nevím sice, jestli je povinnou četbou v dnešní době, kdy se … Číst dál