Skončil jsem svůj seriál a je mi tak nějak smutno. Období radikální husitské revoluce považuji za jedno nejslavnějších v celých českých dějinách. Tenkrát v té první polovině 15. století se opravdu jak napsal dobový kronikář ,,před Čechy třásla celá Evropa”. Husitství nebylo jen revolucí po stránce církevní, ale také národnostní a sociální. Čechové v mnoha … Číst dál
Bitva u Lipan je jednou z nejtragičtějších v celé české historii. Nejhorší na ní je že u Lipan bojovali Češi proti Čechům. Táborsko-sirotčí vojska, největší opora radikálního levicového křídla po ní prakticky přestala existovat. S nimi zmizela rozhodující síla důsledné revoluce. Husitství jako takové do budoucna sice ještě nějaký čas přetrvalo, ale jen ve své … Číst dál
Ještě před tím než došlo k osudné bitvě u Lipan, zmocnilo se vojsko pravicového vysokého šlechtice Menharta z Hradce Prahy, když dobylo středisko pražské chudiny Nové Město pražské. Radikální husité musí po tři čtvrtě ročním marném obléhání Plzně odstoupit. Prokop Holý který se vrátil do čela radikálního táborsko-sirotčího vojska mobilizuje na všech stranách. Ale ani … Číst dál
Slavnostní pražské uvítání českého poselstva po návratu z Basileje v květnu 1433 nemohlo kompenzovat rozmrzení mezi radikály. Vždyť k žádnému výsledku jednání nevedlo a přineslo nakonec jen zklamání. Zato umírnění kališníci z řad vysoké šlechty, bohatého měšťanstva I universitních mistrů jásali. Jejich sen o smíření s katolickou církví I okolní cizinou za cenu jen drobných … Číst dál
Po ostudě u Domažlic musela konečně katolická církev jednat s kališnickými husity jako rovný s rovnými. To bylo velké morální vítězství husitů, protože katolíci dosud své odpůrce jen soudili. Teď je museli uznat jako rovnocenného partnera. V části Evropy totiž silně hrozilo, že se chudina na zámožné pány I církevní hodnostáře vrhne ,,po husitsku” se … Číst dál
Nastal rok 1431. V tomto roce se měl konečně sejít v Basileji církevní koncil a jednat tam s představiteli husitů jako rovný s rovnými. Ještě dříve však ze strany protihusitské Evropy však znovu měly promluvit zbraně. Teď už opravdu naposled. Hned v únoru 1431 rozhodl norimberský říšský sněm o nové kruciátě/křížové výpravě/ proti husitům. Ta … Číst dál
Po mimořádných úspěších spanilých jízdách za hranice se odpůrci husitů ocitli v tísni. Obávali se především toho, aby se I za hranicemi Čech poddaní nevzbouřili a nevrhli se na představitele vysoké šlechty I představitele katolické církve po husitsku. I samotný Zikmund, který měl jako uherský král stále větší problémy s nájezdy Turků si uvědomil , … Číst dál
Po porážce čtvrté křížové výpravy u Tachova přešly husitské ozbrojené síly do ofenzívy. Přenesly válku na nepřátelské území. Při svých ,,rejsách” tj. spanilých jízdách za hranice Českého království dosáhla husitská revoluce svého vrcholu. Počínaje rokem 1428 se břemeno takřka nepřetržité války přesunulo z Čech do sousedních zemí. Tyto výpady za hranice měly hlavní cíl v … Číst dál
Přesně rok po porážce třetí křížové výpravy u Ústí nad Labem se v červenci roku 1427 na západních a jihozápadních hranicích Českého království začalo formovat ohromné křižácké vojsko, které mělo brzy vyrazit na už čtvrtou křížovou výpravu do Českého království. Křižáci tentokrát změnili poněkud taktiku a místo pouze těžké jízdy vyrazili na přelomu července a … Číst dál
Husitství v další etapě pod vrchním vedením Prokopa Holého místo dřívější obrany přešlo naopak do útoku a přeneslo svá bojiště na území cizích států. Nejprve to bylo do Rakous. Zikmundův zet Albrecht Rakouský nejprve zaútočil na husitskou pevnost Břeclav. Tu se mu však dobýt nepodařilo, naopak na konci roku 1426 jí přispěchali na pomoc husité … Číst dál