Jiří z Poděbrad-poslední Čech na královském trůnu Po smrti Ladislava Pohrobka, který zemřel velmi mladý a bez potomků bylo kandidátů na uprázdněný český trůn hned několik. Ze složitého několikaměsíčního zákulisního boje vyšel nakonec vítězně zámožný i mocný český kališnický šlechtic Jiří z Poděbrad, který dosud úspěšně zastával úřad zemského správce. Jiří nepocházel z královského rodu … Číst dál
Čechy bez krále a král Ladislav Pohrobek Po Zikmundově smrti /9.prosince 1437/ byl českým králem manžel jeho jediné dcery , tedy zet Albrecht II. Rakouský. Oficiálně se ovšem stal králem až půl roku po Zikmundově smrti v červnu 1438. Na českém trůně vydržel jen něco přes jeden rok -do října 1439. Měl sice oporu v … Číst dál
Situace po lipanské bitvě a Jan Roháč z Dubé Po porážce táborsko-sirotčích vojsk u Lipan 30. května 1434 zmizela rozhodující síla důsledné revoluce. Do blízké budoucnosti sice husitství přetrvalo, ale jen ve své umírněné kališnické podobě. Tragika Lipan spočívala i v tom, že v určitém smyslu prohrály obě strany. Odstranění polních táborsko-sirotčích vojsk značně oslabilo … Číst dál
Lipanská tragédie v roce 1434 Husitskou revoluci neporazily cizí, ale výhradně domácí, české zbraně. Byli to Češi, kteří sami sobě zničili údernou pěst revoluce a dosavadní záruku vlastní neporazitelnosti-profesionální polní armády táboritů a sirotků. K jejich osudné srážce s vojskem panské jednoty, vytvořeném šlechticko-měšťanskými špičkami jedno zda kališnického, či katolického vyznání, došlo 30. května roku … Číst dál
Výpravy husitů za hranice a Basilejský sněm Po vítězství nad čtvrtou křížovou výpravou u Tachova v roce 1427 se už od následujícího roku 1428 přesunula válečná vřava mimo české země do zahraničí. Tyto zahraniční výpravy husitů známé jako spanilé jízdy měly své cíle. Jednak preventivně zamezovat verbování dalších křižáckých výprav a také mezi poddanými v … Číst dál
Pokračování husitské revoluce po smrti Jana Žižky 11.října roku 1424 zemřel největší vojevůdce našeho národa nikdy neporažený Jan Žižka. V katolické Evropě po jeho smrti zavládl optimismus. Husité po smrti svého hlavního vojevůdce už nebudou neporazitelní. Asi takhle se uvažovalo ve většině Evropy. Stalo se však něco naprosto nečekaného. Husitství se v následujícím desetiletí naopak … Číst dál
Založení menšího Tábora ve východních Čechách a smrt Jana Žižky Probíhá rok 1422. Na jeho samém počátku byla slavně a drtivě poražena druhá křižácká výprava do Čech. Žel o pouhé dva měsíce později byl v Praze zákeřně zavražděn radikální kazatel a vůdce Jan Želivský a nedlouho poté tam skončila vláda pražské chudiny. Zikmund byl už … Číst dál
Boje s Pikarty a Čáslavský sněm /rok 1421/ V českém království/v podstatě bez krále/ začal rok 1421. Řetěz vítězství husitů se rychle prodlužuje i v prvním zimních měsících. Dobyty jsou některé hrady, tvrze i města, vypáleny kláštery. Vrchní husitský hejtman Jan Žižka se v Táboře – centru nové spravedlivé společnosti na začátku roku 1421 téměř … Číst dál
První křížová výprava proti husitům a její porážka Křížovou výpravou proti kacířským Čechám hrozil římský a uherský král Zikmund ve spolupráci s papežem ještě před upálením Jana Husa. Nakonec v průběhu jara 1420 se tato hrozba konečně změnila ve skutečnou vojenskou akci. Zikmund ji opět za podpory papeže vyhlásil už v březnu 1420 ve slezské … Číst dál
První křížová výprava proti husitům a její porážka Křížovou výpravou proti kacířským Čechám hrozil římský a uherský král Zikmund ve spolupráci s papežem ještě před upálením Jana Husa. Ted v průběhu jara 1420 se tato hrozba konečně změnila ve skutečnou vojenskou akci. Zikmund ji opět za podpory papeže vyhlásil už v březnu 1420 ve slezské … Číst dál