Válka česká a zimní král Fridrich Falcký
Druhou pražskou defenestrací v květnu 1618 oficiálně začalo nejen české stavovské povstání, ale i první z pěti fází dosud nevídané Třicetileté války, která je nazývána jako ,,Válka česká“ , která skončila bitvou na Bílé hoře v listopadu 1620.
Vpád Pasovských do Čech a konec vlády Rudolfa II.
Konec prvního desetiletí 17. století. Ve velké části Evropy to vře. Vyhrocují se náboženské rozpory mezi katolíky a protestanty , spory mezi Habsburky a jejich odpůrci i uvnitř samotného habsburského rosu.
Poslední roky Rudolfovy vlády, Rudolfův majestát
Pro poslední roky vlády již téměř pomateného Rudolfa II. jsou silně poznamenány především již otevřeným bojem s mladším bratrem Matyášem. Do nového 17. století vstoupila téměř celá Evropa za značného napětí jak náboženského, tak politického. Vypuknutí velkého válečného konfliktu jakým byla třicetiletá válka bylo už jen otázkou času. A přitom na trůnu jedné z největších evropských velmocí seděla lidská troska Rudolf II., který postupně vyklízel prostor jiným. Rozhodovat sám psychicky nemocný císař už vlastně ani nedokázal a řadu rozhodnutí provedli jeho rádci. Přitom se ale Rudolf za žádnou cenu sám nechtěl vzdát trůnu.
Rudolf II.- renesanční císař hvězdářů, alchymistů, rabínů i šarlatánů a málo schopný vladař
Na přelomu 16. a 17. století se Praha podruhé a naposledy stala sídlem západního císařství. Pod skvostným povrchem rudolfínské doby však již klíčily konflikty, jejichž řešení bylo nad síly podivínského císaře a které nutně musely nedlouho po jeho smrti vyústit ve velkou katastrofu zvanou Třicetiletá válka.
Časy Maxmiliána II. a česká renesance Po nezvykle dlouhých osmatřiceti letech panování předal umírající Ferdinand I. české královské žezlo na příštích dvanáct roků nejstaršímu synu Maxmiliánovi II. Stalo se tak roku 1564. Od osobnosti volněji smýšlejícího Maxmiliána si zejména čeští protestanti hodně slibovali. Maxmilián nebyl opravdu tak stroze smýšlejícím přísným katolíkem jako jeho otec. Za … Číst dál
První česká vzpoura proti vládě Habsburků
Roku 1526 začali Habsburkové vládnout v českých zemích. Část Evropy, zejména Německo se v této době zmítalo v ostrých náboženských sporech mezi katolíky a protestanty. Novými protestanty po husitských kališnících byli i lutheráni, vyznávající učení Martina Luthera. V Německu se ve dvacátých letech 16. století rozhořela nejprve německá selská válka a ve čtyřicátých letech pak i takzvaná Šmalkaldská válka/název podle Šmalkaldského spolku, ve kterém se sdružili protestanti/.
Osudný rok 1526- Počátek téměř čtyřistaleté nadvlády Habsburků Koncem léta roku 1526 zahynul v bitvě s Turky u Moháče Ludvík Jagellonský, aniž zanechal rodového nástupce na český královský trůn. Kdo tedy bude novým králem v Čechách? Podle tehdejší české ,,ústavy“ tzv. Vladislavského zřízení zemského, vydaného roku 1500 Ludvíkovým otcem Vladislavem Jagellonským měl být v případě … Číst dál
Ludvík Jagellonský-,,Král Dítě“ Pětapadesátileté období vlády dvou Jagellonských králů Vladislava a Ludvíka nepatří v našich dějinách k velkým a vznešeným. Oba králové navíc od roku 1491 sídlili v uherském Budíně a do Čech zavítali jen sporadicky. Na druhé straně během jejich vlády byl aspoň v Čechách mír. Za Jagellonců se český stát proměnil v plně … Číst dál
Vladislav Jagellonský-,,Král Dobře“ Po skutečné osobnosti českých dějin Jiřím z Poděbrad se stal českým králem průměrný/možná i podprůměrný/ cizinec Vladislav Jagellonský . Pravda byl člověkem dobrého a měkkého srdce. Takový povahový rys , chvályhodný v soukromém životě však k řízení státní politiky nestačí. S jeho nástupem do čela českého státu jakoby hluboko upadla královská moc. … Číst dál
Český projekt OSN za krále Jiřího z Poděbrad Český král Jiří z Poděbrad nejen vrátil českému státu po letech nepokojů a zmatků pevný domácí řád, ale pokusil se sjednotit formou jistého projektu téměř všechy státy v tehdejší Evropě. A to jako vůbec první panovník v celoevropských dějinách. Ten projekt byl navržen plných pět století před … Číst dál