Literatura polipanské doby Dne 30. května roku 1434 byla poražena radikální táborsko-sirotčí vojska vojskem takzvané panské jednoty v osudné bitvě u Lipan. V historii husitského revolučního hnutí to znamenalo zásadní zlom a odklon doprava. Husitství, respektive kališnictví v českém království sice pokračovalo i nadále/dokonce několik dalších desetiletí/, ovšem již ve značně umírněné podobě. Po lipanské […]
Literatura doby husitské Petr Chelčický/asi 1390-1460/ Původem jihočeský svobodný sedlák Petr Chelčický se narodil někdy kolem roku 1390 v Chelčicích u Vodňan. Je největším českým literátem především polipanského obbdobí, ale svá první díla psal ještě v období radikální husitské revoluce. Hodně četl a jako literáta ho ovlivnila především díla Angličana Jana Viklefa a našeho Tomáše […]
Literatura doby husitské Vavřinec z Březové V období husitské revoluce se na její hnutí snaží agitačním způsobem působit i kronikářská literatura, která měla již od Kosmovy doby /přelom 11. a 12. století / u nás nemalou tradici. Nejvýznamnějším kronikářem v době husitské revoluce byl jistý Vavřinec z Březové. /Datum jeho narození neznáme, zemřel patrně až […]
Literatura doby husitské Budyšínský rukopis a Jistebnický kancionál Velmi významnými kulturními díly radikálního husitského období byly takzvaný ,,Budyšínský rukopis“ jako dílo ryze literární a také ,,Jistebnický kancionál“, který byl naopak jakýmsi souborem písní, především duchovních. ,,Budyšínský rukopis“ odrážel aktuální situaci na počátku husitské revoluce. Skládal se ze tří částí. 1. ,,Žaloba Koruny české“, 2.,,Porok /výtka, […]
Literatura doby husitské Období radikální husitské revoluce začalo oficiálně první pražskou defenestrací 30. července roku 1419. V tomto období se nebývale zvětšil význam literatury a zároveň se dovršil proces počeštování našeho písemnictví . Čeština dobyla na latině poslední pozice tím, že pronikla do teologické a správní oblasti a u radikálních husitů i do bohoslužeb. Oproti […]
Literární činnost mistra Jana Husa V 90. letech 14. století byla v Praze postavena Betlémská kaple, ve které pak zněly čím dál tím bouřlivější kázání a písně. Česká kázání si citlivě všímala lidové nálady a usměrňovala ji. Písně zase byly důležité tím , že se v nich mohla projevovat i lidová tvořivost a lid se […]
Tomáš Štítný ze Štítného/ okolo 1333 až okolo-1409/ Kázání Jana Milíče z Kroměříže byla i jedním z popudů ke spisovatelské činnosti Tomáše Štítného ze Štítného. O životě Štítného máme jen málo zpráv. Můžeme si však o něm udělat představu podle narážek v jeho spisech. Patřil k některé zchudlé šlechtě- větve panského rodu Benešoviců. Narodil se […]
Předchůdci mistra Jana Husa Ve druhé polovině 14. století dochází k pořízení úplného překladu Bible do češtiny. Tímto činem se dostává širším vrstvám lidu do rukou mocná ideologická zbraň. Zájem o Bibli byl živen a podporován k činností takzvaných Husových předchůdců. Tak říkáme myslitelům i kazatelům, kteří se snažili samostatně promýšlet možnost nápravy společnosti na […]
Sociální satira ve druhé polovině 14. století Významnou formou literárního vyjádření byla ve drhé polovině 14. století satira. Právě v oblasti tendenčního básnictví a to především v satiře byly vytvořeny nejpokrokovější literární památky předhusitské doby. Byla to hlavně sociální satira která směřovala k odhalování přiostřujících se sociálních rozporů , protože její autoři viděli tuto problematiku […]
Česky psaná literatura ve druhé polovině 14. století-drama ,,Mastičkář“, proza ,,Tkadleček“, odborná i zábavná tvorba, světská lyrika Jak již bylo uvedeno začíná mít česky psaná literatura ve druhé polovině 14. století pozvolna převahu nad literaturou latinskou. Navíc se objevuje nový literární žánr, kterým je drama. Má tu výhodu, že diváci nemusí být gramotní a mohou […]