5. část-povídky ,,Gríša“, ,,Doma“

V jiné povídce z tohoto období Čechovovy tvorby s názvem ,,Gríša“ je svět ukázán očima chlapce, kterému jsou dva roky a osm měsíců. Gríša chápe, proč je na světě máma a chůva-krmí ho přece, koupou ho, mazlí se s ním, ale proč existuje táta je pro něho záhadou. Na vycházce prožívá na každém kroku plno dobrodružství,vidí koně, vojáky, bere cizí chůvě pomeranč, i když vlastnictví pro něj nemá smysl, pozoruje lesklé sklíčko na zemi-všechno je překvapivě nové a zajímavé, ze všeho pociťuje rozkoš a chce se smát. Svět, který vidí je skutečný a nádherný, nezkažený lidským egoismem, jako je nezkažený i on sám, malý, ale opravdový človíček, zasluhující lásky a obdivu.

Číst dál

4. část -povídky ,,Úředníkova smrt“ , ,,Štába Pribiščejev“ , ,,Nudný příběh“, ,,Děti“

V čem spočívá hlubší smysl názvu povídky ,,Úředníkova smrt“? V ní umírá ne člověk, ale úředník-malý človíček Červjakov, který kýchl v divadle na pleš generála Brizžalova, a potom se mu ve své poníženosti tolikrát omlouvá,až se generál rozzuří a vyhodí ho. A Červjakov má z toho smrt.

Číst dál

3.část-Dílo Antona Pavloviče Čechova

Nejznámější povídky a novely A.P.Čechova-,,Chameleon“ a ,,Tlustý a hubený“

Jak už jsem napsal v samotném úvodu. Je A.P. Čechov mistrem zkratky, respektive mistrem prozaických miniatur. Již v osmdesátých letech 19. století vytváří mimo jiné jakési mikropovídky, rozsahem až extrémně krátké, ale vždy velmi obsažné.

Číst dál

2. část-Život názorový a umělecký vývoj Antona Pavloviče Čechova

Anton Pavlovič Čechov se narodil v městečku Taganrog 17.ledna roku 1860, tedy v období drsného carského absolutismu a jeho poměrně krátký život už mu nedopřál poznat změny v ruské společnosti, ke kterým došlo rok po jeho smrti v roce 1905.

Číst dál

Anton Pavlovič Čechov /1860-1904/ Umělec zkratky nebo také Mistr povídky a novátor dramatu

1. ČÁST- Prolog

Pokud mám psát o Antonu Pavloviči Čechovovi nemohu si nevzpomenout na svá gymnaziální léta a vrátit se o několik desetiletí zpět, protože právě z tohoto klasika ruské literatury a dramatu jsem v roce 1984 maturoval-samozřejmě že v ruštině. Pamatuji se jak jsem ho tehdy před maturitní komisí označil jako mistra povídky a novátora dramatu. Dnes s odstupem mnoha let bych toto označení trochu poopravil a nazval bych ho také umělcem zkratky a náznaku, když na nevelké ploše dokázal vyjádřit složitá dění lidského nitra. Hlavní důvod, proč píši právě o Čechovovi nespočívá v tom, že jsem z tohoto autora kdysi maturoval, ale je to dáno hlavně tím, že mě zaujala především jedna Čechovova povídka, konkrétně jeho ,,Pavilon č.6“.

Číst dál