Kladensko a Slánsko v období rozvinutého feudalismu a kolonizace/ zhruba v letech 1150-1350/
Další postupné osidlování Kladensko-slánského regionu slovanským i neslovanským obyvatelstvem pokračovalo zhruba od roku 1150 v souvislosti s takzvaným kolonizačním procesem celé naší země.
Zpočátku v době posledních přemyslovských knížat /zhruba 1150-1200/ šlo o takzvanou vnitřní kolonizaci, kterou provádělo domácí slovanské obyvatelstvo. Kolonizace spočívala v zakládání nových osad v místech vymýceného lesa. Ke kolonizaci docházelo díky změnám v zemědělství. Charakteristické pro tyto změny je jednak zavádění trojpolního systému obdělávání půdy/ozim, jař, úhor/ a široké využití pluhu, který nahradil předcházející orní nástroj, kterým byl jednoduchý hák.
Díky těmto novinkám v zemědělství se mnohonásobně zvýšila produktivita zemědělské práce a v souvislosti s tím byly zakládány nové osady. Tím se stabilizovala celá feudální společnost třídy majetných feudálů a nemajetných poddaných, která pak spěla ke svému vrcholu.
Nově založené osady byly po určitou dobu/lhůtu/ osvobozeny od odvádění povinných poddanských dávek. / Od slova lhůta získávaly nově založené osady často název Lhota-na Kladensku Lhota u Žiliny a již dávno zaniklá Německá Lhota u vlakového nádraží Kamenné Žehrovice-souvisela už s vnější kolonizací/.
Od první čtvrtiny 13. století se k vnitřní kolonizaci země přidala i kolonizace vnější, kdy byli do Čech zváni k zakládání nových osad cizinci/vesměs Němci/.
Nejstaršími osadami založenými v období počátku kolonizačního procesu jsou na Kladensku a Slánsku například četné Újezdy-Pletený-původně Plátěný Újezd/obyvatelé odváděli jako poddanskou dávku plátno/. Trněný Újezd /název snad od trním ohrazený/, Újezd pod Kladnem, Újezdec nad Kladnem, Buckovský Újezd /u Buštěhradu/, Bílý Újezd /později Šternberk pod Smečnem/.
Ve 13.a 14. století má již Kladensko a Slánsko poměrně hustou sít osad/vsí/ patřících většinou nízké šlechtě/zemanům/. Někteří zemané si na svých malých panstvích postavili i tvrze/Blahotice, Braškov, Byseň, Dobrá, Hradečno. Hřebeč/tvrz Tasov/ , Kyšice, Makotřasy, Malíkovice, Kralovice./ Nejvíce zachována do dnešních dnů zůstala tvrz v Neprobylicích /na ní patrný erb majitelů Pětipeských z Chyš/ na Slánsku.
Zhruba od poloviny 13. století začínají v Čechách jako cizorodá složka vznikat první města a s nimi i nová třídní složka-městské obyvatelstvo. Městům jsou zaručena městská práva/samosprávy, hradeb, tržní, mílové, várečné/.
Nejstarším městem v regionu je Slaný-původně trhová osada při významné obchodní cestě z Prahy přes Louny do Německa. Rychle se rozvíjející a rostoucí osadu povýšil kolem roku 1300 český král Václav II. na královské město.
Dalšími nejstaršími městy v regionu jsou Velvary /na město povýšeny za prvních Lucemburků-zakládací listiny však shořely/ poté i Unhošť, Buštěhrad/původně Buckov, poté Buštěves/ a Smečno.
Kladno-první zmínky po roce 1315-Vrchota z Kladna -ves s tvrzí /Kladno odvozeno od slova kláda/.
Luboš Hora-Kladno