Původ a vznik významného středověkého města
Jako úplně první v celém dnešním Kladensko-slánském regionu získalo statut města Slaný. Na přelomu 13. a 14. století ho tehdejší český král Václav II. vysadil dokonce na město královské.
Historie Slaného je ale podstatně starší. Na Slánské hoře, vypínající se nad středem města sídlili obyvatelé již ve starší době kamenné tzv. paleolitu, což dokazují archeologické nálezy pod samotnou Slánskou horou. Založení Slaného si vyloženě vymyslel známý historický falzifikátor Václav Hájek z Libočan, který k roku 750 uvádí, že jeden ze služebníků bájného knížete Nezamysla jménem Holot založil na místě, kde solnaři z vody zde pramenící odpařovali sůl, město. Pověst je patrně pravdivá jen v tom, že zde kdysi skutečně vyvěral ze země pramen slané vody, ze které se získávala sůl. Pramen zde vyvěrá ostatně dodnes pod Slánskou horou. Jeho voda však sůl už postrádá.
První historicky doložená zpráva o Slaném pochází až z roku 1262. Již dlouho předtím na místě dnešního města stávala tržní osada/nebo dokonce osad několik/, která těžila ze své výhodné polohy na významné kupecké stezce z Prahy přes Louny dále do severních Čech a Německa. Právě stále více se rozmáhající obchodní ruch nejvíce přispěl ke vzniku samotného města.
Jeho jméno Slaný je skutečně odvozené nejspíše od již zmíněného někdejšího pramene slané vody.
Původní kupeckou osadu získal v první polovině 12. století do svého vlastnictví benediktinský klášter v Ostrově u Davle. Ten zde nechal postavit malý kostelík svatého Gotharda.
Jak již bylo uvedeno český král Václav II. nedlouho před svou smrtí /1305 /vysadil někdejší kupeckou osadu na královské město, jako vůbec první v regionu. Nové královské město bylo vybudováno na pravidelném půdoryse kolem velkého tržiště a to nad původní kupeckou osadou. Se vznikem města se výrazně proměnil i malý kostelík sv. Gotharda v rozsáhlý ranně gotický trojlodní chrám, nacházející se v sousedství současného autobusového nádraží.
Během 14. století obdrželo nové město řadu významných práv i privilegií. Bylo ohrazeno hradbami se třemi vstupními branami -Pražskou, Lounskou a Velvarskou. Město Slaný užívalo i dalších městských práv/tržního, mílového, várečného/.
Po rekonstrukci se ve velmi dobrém stavu zachovala pouze Velvarská brána, zatímco dvě další zcela zanikly, i když mnohem dokonalejší brána Pražská existovala ještě v 19. století.
Již od 14. století bylo Slaný zdaleka největším i nejvýznamnějším městem celého Kladensko-slánského regionu. Bylo správním střediskem Slánského kraje a toto postavení si udrželo až dlouho do novověku. Za Lucemburků Slaný významně posílilo svou politickou i hospodářskou moc. Zvláště významná byla tři privilegia krále Karla IV., kterými Slánští získali právo na zřízení radnice, která byla sídlem představitelů městské samosprávy-městské rady složené z purkmistra a konšelů. Ta postupně nabývala převahy nad rychtářem, původním zástupcem krále -feudálního pána města.
Luboš Hora-Kladno