Toxikomanie všeobecně
Toxikománie znamená používání návykových látek, drog, pro povzbuzení a navození příjemných pocitů, když toto pravidelné používání vede k návyku. U některých lidí dochází k chorobnému návyku na užívání látek, které měly původně léčebný charakter. Dochází u nich k chorobné závislosti, která často končí řadou závažných psychických i somatických chorob. Při samotném stavu závislosti záleží nejen na množství použitých látek ale v případě psychických onemocnění i na osobnosti nemocného člověka. Návykovost je způsobena tím, že požitá látka vyvolává příjemné pocity, například radosti, všechno připadá snadno řešitelné, protože jsou při tom vyloučeny, nebo omezeny rozumové brzdy.
Postižený přitom znovu sahá po droze, aby si znovu zopakoval dřívější příjemný pocit.
Aby dosáhl stejného účinku, musí obvykle brzy stupňovat a zvyšovat dávky požívané látky.
Takové jednání nezůstává ovšem bez následků. Dochází po čase/někdy i velmi krátkém/
ke změně osobnosti, k různým příznakům duševních i nervových chorob, k fyzickému poškození životně důležitých orgánů a v konečných stavech k úplné sešlosti a vyčerpání organismu.
Pro toxikománii je charakteristické:
- chorobná touha po určité dávce a snaha dosáhnout ji za každou cenu
- snaha stupňovat dávky
- duševní a částečně i tělesná závislost na účinky látky
U lidí již závislých znamená náhlé odnětí dávky způsobení duševního strádání i větší nebo menší poruchy tělesných funkcí.
Vlohy k toxikomanii jsou někdy vrozené, například u některých nezdrženlivých povahových vad, jindy získané například prostředím, nemocemi, nebo duševním strádáním.
Mnohý toxikoman má nepříznivý osobní nebo rodinný život, nebo jiné problémy a proto vítá umělé chemickou látkou vytvořené ,,štěstí“. Existují i takzvaní toxikomané ,,potencionální“-to jsou ti, kteří dokud se nesetkají se ,,svou“ drogou, nikdy se toxikomany nestanou. Existuje i mnoho lidí psychicky velmi odolných, kteří žijí například v nepříznivém prostředí, s drogou se seznámili, mají k ní třeba i snadný přístup, a přece se toxikomany nestanou.
Všechny návykové látky mají odvykací, lépe řečeno abstinenční příznaky při jejich vysazení. Některé z příznaků jsou jen velmi slabé/závislost na kofeinu nebo tabáku/, jiné naopak velmi silné až životu nebezpečné/morfin a látky účinkem příbuzné/.
Problém toxikomanie je celosvětový. Stovky milionů lidí v různých oblastech světa jsou poznamenáni toxikomanií, která se stala složkou jejich života. Patří mezi ně ovšem i lidé závislí na méně škodlivých látkách, jako je káva, nebo čaj.
O problém toxikomanie se začalo lidstvo vážně zajímat až začátkem 20. století. Tehdy Mezinárodní opiová konference v nizozemském Haagu roku 1912 vydala ustanovení o opiu a jemu příbuzných látkách. Od té doby se na seznamu zakázaných návykových látek objevují nové a nové návykové látky, které jsou uznávány jako zakázané toxikomanické drogy.
Luboš Hora-Kladno