3 – Dětství a mládí Karla Havlíčka Borovského
Karel Havlíček Borovský se narodil 31. října roku 1821 v maličkém městečku Borové u Přibyslavi na česko-moravských hranicích. Jeho otec Matěj Havlíček si zde krátce před tím vystavěl domek s kupeckým krámem. Manželé Havlíčkovi měli více dětí. Naživu však zůstaly čtyři, vedle Karla ještě jeho bratři František a Josef a sestra Johana. Další děti, Filip, Petr a Marie Anna zemřely bud hned při narození, nebo krátce po něm.
V Borové se Havlíčkům dařilo dobře. Otec, jako jediný místní kupec zde zaujímal významné postavení a patřil k borovské smetánce.
Karel byl už od raného dětství pověstný svou zpupností a vzdorovitostí.
Současně však byl i pilný, přemýšlivý a houževnatý. Tyhle vlastnosti ho pak provázely po celý život.
V Borové také zahájil Karel povinnou školní docházku. Na podzim roku 1930 však přešel na hlavní školu v Jihlavě. Tam však absolvoval jen první ročník a poté v dalších pokračoval už v Německém Brodě. V tomto městě, které dnes nese jeho jméno, také absolvoval gymnaziální studium.
Třicátá léta jsou v Čechách začátkem hlubokého společenského přerodu. Tento přerod otřásá starými feudálními vztahy, založenými ještě na cechovním řemesle. Za probíhající průmyslové revoluce na sebe stále více upozorňuje nová -kapitalistická společnost. České národní hnutí v této době sílí, obrozenecké ideály se projevují v literatuře i divadle. Skutečnými českými literárními osobnostmi třicátých let jsou K.H. Mácha a J.K. Tyl. U Karla Havlíčka se ve třicátých letech rodí láska k českému národu a ze studií také pocházejí první Havlíčkovy verše. Obsahově jsou sice ještě slabé, ale již zaujme téma na které jsou složené. Tím je boj slovanských Poláků za svobodu svého národa. Je to ohlas na nevydařené polské povstání v roce 1830. Gymnázium v Německém Brodě končí Havlíček s výborným prospěchem v roce 1838. Do města se mezitím přestěhovala i celá Havlíčkova rodina. V Brodě se otcovu kupectví však už nevede dobře, jednak z důvodu podstatně větší místní konkurence a také díky tehdejší hospodářské krizi. V souvislosti s touto krizí a hospodářskými vztahy, kdy nejbohatší místní kupci byli Němci se ve městě Havlíček poprvé setkává s národnostním i sociálním útlakem. Češi a Němci jsou v Brodě ve zcela odlišném až protikladném národnostním i sociálním postavení. To se později tak výrazně projeví i v Havlíčkově politické činnosti i literárním díle. Havlíček je totiž prostřednictvím své rodiny i svými životními zkušenostmi a zájmy svázán s drobnými českými podnikateli do té míry, že později jako novinář a politik prosazuje především jejich zájmy. V budoucnosti bude proto zesměšňovat patricije, ,,synky zámožných měšťanů“, kteří jsou dědičně zatížení nechutí k řemeslu a opovržením drobné živnosti. Při každé příležitosti bude vyjadřovat svůj odpor proti zámožným měšťanům, majitelům domů i rentiérům, kteří podle jeho slov ,,neumí sami vydělávat“ a bohatnou z práce jiných.
Po absolvování gymnázia odchází začátkem podzimu roku 1838 mladý Havlíček do Prahy na dvouleté studium filozofie, které je předpokladem dalšího vysokoškolského vzdělání. Plní tak přání svého otce, který z něj chce mít v budoucnu advokáta.