Problematické otázky českých dějin 64
Kancléř Metternich a jeho absolutismus
Kdo byl Klemens Lothar Metternich a co znamená pojem Metternichův absolutismus?
Nejprve několik strohých životopisných fakt o samotném Metternichovi: Pocházel ze starého německého šlechtického rodu. Narodil se roku 1773, zemřel roku 1859. Studoval na několika Universitách, žádnou však nedokončil. Od počátku 19. století začal zaujímat státnické funkce . Roku 1809 byl jmenován ministrem zahraničí. V letech 1810-1848 byl státním kancléřem rakouského císařství. Vrcholu své kariéry dosáhl na Vídenském kongresu /1815/. Po více než další tři desetiletí byl pak strážcem režimu, který je dodnes znám jako ,,metternichovský absolutismus“.
K. L. Metternich byl v ponapoleonské Evropě skutečným pojmem. Seladon Evropy jak se mu často přezdívalo byl nejpřednějším evropským diplomatem od definitivní porážky Napoleona v roce 1815 až do revolučního roku 1848. Tento muž pro ženy okouzlujícího zjevu, kterého navíc dovedl skvěle využít ve svůj prospěch byl v ponapoleonském Rakousku po císaři mužem číslo jedna. Byl mužem na jedné straně mimořádně pohledným i bohatým, na straně druhé též mimořádně prohnaným intrikánem, kterému by slušelo i přízvisko podvodník a lhář. Mimořádný diplomat, k jehož cti snad slouží jen to, že se všechny evropské konflikty snažil řešit pouze politickými prostředky a zabránit tak válečným konfliktům. Upozornil na sebe už za napoleonských válek a poté na Vídenském kongresu zejména tím , že ustavičně kázal a doporučoval uspořádání ponapoleonské Evropy na základě principu rovnováhy sil a kolektivní bezpečnosti. Byl brilantním diplomatem a to že byl současně považován za profesionálního lháře a intrikána se na mezinárodní politické scéně navzájem nevylučovalo. Jako politik byl silně konzervativní a ostře vystupoval proti jakémukoli pokusu o změnu. Stejně jako jeho císař František I.byl zapřisáhlým monarchistou a absolutistou.
Pojem ,,metternichovský absolutismus“ však nelze chápat jen hanlivě. Tento absolutismus dopřál Evropě po porážce Napoleona třicet let relativní stability a klidu.
Pravda jeho politiku lze dobře charakterizovat výrazy jako ,,nehybnost“, ,,zadržování“, ,,dusná atmosféra“ udržení nastolených pořádků za každou cenu, odpor proti jakémukoli pokroku.
Na druhé straně je jisté a dodnes nedoceněné, že Metternich pro dané období nalezl formu nadnárodního soužití a integrace více než desítky malých národů uprostřed Evropy , i když to nepochybně byla forma nedemokratická, opřená o absolutismus a monarchismus.
Jeho osudovou chybou bylo, že nevzal vůbec na vědomí jaký energetický potenciál a jaká rizika se skrývají ve vznikajícím nacionalismu. Jeho projevy vnímal spíše kulturně a folklorně a až do hořkého konce v něm odmítal vidět politickou sílu, která jednou habsburskou říši-tu velkou mozaiku různých národů rozbije.
Na rozdíl od nemastného neslaného císaře Františka však představoval Metternich politickou extratřídu.
Luboš Hora-Kladno