Seriál Kožní onemocnění – 7.část

  1. Spálení sluncem

Určité množství slunečního záření je tělu prospěšné, protože se tvoří důležitý vitamin D. Nadměrné opalování však může člověka až těžce zdravotně poškodit a vyvrcholit až rakovinou kůže.

Sluneční záření obsahuje dva typy ultrafialových paprsků – UVA a UVB. Nadměrná dávka prvních se projeví rychlým stárnutím kůže, druhých spálením a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny kůže. Jak je vaše kůže na sluneční záření citlivá závisí na množství ochranného pigmentu, melaninu. Čím je kůže bledší, tím méně pigmentu obsahuje a tím je zranitelnější.

Spálení sluncem je bolestivé, kůže zrudne a nejednou se vytvoří i puchýře. Při postižení většího rozsahu se mohou objevit i závratě, dehydratace, nevolnost a bolesti hlavy.

Největším nebezpečím je však vznik už zmíněné rakoviny kůže. Její nebezpečí je v tom , že nepropukne hned, ale připravuje se řadu let.

Sluneční paprsky září nejhintenzivněji v období kolem poledne a těsně po něm. Člověk s citlivou pletí a nedostatkem pigmentu by se v tomto denním období neměl opalovat vůbec. Lidé s dostatkem pigmentu by hlavně v počátcích opalování měli vždy používat ochranný krém.

Já sám mám to štěstí, že pigmentu mám dostatek. Opaluji se velmi rád, aniž bych si poškodil pokožku.
V prvním měsíci opalování-obvykle v dubnu ale i já používám ochranný krém, zvláště proto, že se opaluji zejména v nejkritičtějším denním období kolem poledne. Mám vlastní zkušenost, že pokud bych krém nepoužil, pokožka mi po prvních opalováních zčervená. A i když brzy červená barva zhnědne není opalování bez ochranného krému bezpečné. Při používání krému kůže už nečervená, ale hned hnědne. A když už je hnědá, krém přestávám používat úplně. Hnědá a na sluneční paprsky přizpůsobená pokožka se už nespálí, jen stále více hnědne.

Proto v letních měsících, kdy je sluneční záření nejintenzivnější už nepoužívám ochranný prostředek
v podobě opalovacího krému vůbec a kůže je pořád hnědá.

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář