Bájná knížata 1
My Češi patříme do široké skupiny slovanských národů. A naši předkové Slované v důsledku takzvaného stěhování národů přišli na území současné České republiky patrně někdy v letech 400-550 našeho letopočtu . Přišli z pravlasti severovýchodně od masívu slovenských Tater a osídlili nejprve úrodné nivy při řekách.
Nešlo přitom o nějaký masový vpád, ale spíše o vtékání malých populačních pramínků. Přinesli si prostou, účelnou, nikoli však primitivní hmotnou výbavu. Podle hřmotných, poněkud neforemných hrnců takzvaného pražského typu nejstarší Slovany dnes identifikujeme. Trvalo však několik dlouhých století než si naši předkové vytvořili skutečný státní útvar s panovníkem v čele. Pokud za státní útvar nepovažujeme takzvanou Sámovu říši, která byla spíše svazem spojených příbuzných slovanských kmenů byla prvním státním útvarem na území naší vlasti až Velkomoravská říše, která existovala zhruba v letech 830 – 900.
Součástí této říše byly do jisté míry i jinak nezávislé české země. Poté co byla Velkomoravská říše na samém počátku 10. století rozvrácena nájezdy kočovných madarských kmenů přesunulo se správní sídlo slovanských obyvatel do Čech. V čele teprve vznikajícího českého státu stál zatím nikoli král, ale takzvaný kníže. Tento titul nesli čeští panovníci s vyjímkou dvou takzvaných doživotních králů Vratislava a Vladislava až do začátku 13. století, kdy teprve Přemysl Otakar I. získal titul dědičného českého krále a teprve od této doby můžeme o českých panovnících hovořit jako o králích. Českých knížat bylo v čele českého státu zhruba pětadvacet/někteří byli na českém knížecím stolci opakovaně/ a ve svém seriálu bych alespon částečně chtěl představit všechny, at už byli silní schopní a významní, nebo se jednalo spíše jen o pouhé a málo významné loutky do značné míry závislé na sousední německé říši. Všechna česká knížata patřila do takzvaného Přemyslovského rodu. Jeho zakladatelem byl podle starých českých pověstí Přemysl -oráč, který se na knížecí stolec dostal takzvaně přímo od pluhu.
Přemysl-oráč je samozřejmě jen bájnou a historicky nedoloženou postavou, stejně jako jeho následovníci o kterých ve své legendární kronice píše náš nejstarší kronikář Kosmas/žil v letech 1045-1125/. Dle jeho kroniky je posloupnost českých knížat po Přemyslovi následující: Nezamysl-Mnata-Vojen-Vnislav-Křesomysl-Neklan-Hostivít. K této posloupnosti panovníků žel není co dodat. Máme před sebou pouhá jména, prázdné pojmy. Nelze k nim přiřadit žádný konkrétní a věrohodný údaj. Ani životopisy, ani zprávy o vladařských skutcích.
Byli? Žili? Žel to dnes nelze rozhodnout. V každém případě neexistuje sebemenší ani dílčí důkaz, dosvědčující jejich historičnost a autenticitu . Až někam k rokům 870-880 tápou historici v prázdnu téměř dokonalém. Teprve od konce 9. století můžeme hovořit o prvním skutečně existujícím panovníku v čele teprve vznikajícího Českého státu. Tím byl Bořivoj I.
Luboš Hora-Kladno