Jeden z nejschopnějších vojenských velitelů německé armády za II. světové války maršál Erwin Rommel se už v roce 1941 proslavil za bojů v severní Africe a ne nadarmo si díky svým schopnostem vysloužil lichotivé přízvisko ,,Liška pouště“. Jeho konec však zrovna slavný nebyl. Prakticky na rozkaz samotného vůdce ,,Třetí Říše“ Adolfa Hitlera byl donucen v říjnu roku 1944 spáchat sebevraždu.
Ale popořádku. Rommel vstoupil do německé armády ještě před I. světovou válkou v roce 1910 jako důstojnický kadet. V té době mu ještě nebylo ani celých 19 let. Za první velké války už v hodnosti poručíka bojoval ve Francii, Itálii i Rumunsku , udivil svými schopnostmi a stal se u řadových vojáků velmi oblíbený. Německo bylo sice ve válce poraženo, ale Rommel v armádě už zůstal.
Výrazně na sebe pak upozornil až v polovině 30. let, kdy vyšla jeho taktická učebnice s názvem ,, Útoky pěchoty“ a jeho mimořádných schopností si všiml i Adolf Hitler. Těsně před rozpoutání II. světové války byl už povýšen do hodnosti generálmajora. Krátce na to se přeškolil Rommel z velitele pěchoty na velitele tankových vojsk. V květnu a červnu roku 1940 se Rommelovy tanky doslova přehnaly Francií a způsobily její rychlou porážku.
Když se počátkem roku 1941 italská armáda v severní Africe hroutila pod náporem Britů a zoufale žádala o německou pomoc, nastala pro Rommela rozhodná chvíle a brzy nastala doba ve které dosáhl největších úspěchů. Hitler mu svěřil úkol hlavního velitele německé mise v Africe. ,,Liška pouště“ pak v několika bitvách Brity porazila a na jaře 1942 byla povýšena na polního maršála, tehdy nejmladšího v německé armádě. Nakonec jeho ofenzívu Britové odrazili za pomoci Američanů a vyčerpaný i nemocný Rommel se v roce 1943 musel vrátit do Německa.
Fronta se pak začala obracet i v Evropě. Po debaklu Němců u Stalingradu se Rommel stal vojenským poradcem. Začátkem roku 1944 se ujal velení německých vojsk, připravujících se na odražení anglo-americké invaze v Normandii.
Samotné invazi v červnu téhož roku však německá armáda už nebyla schopna čelit ani pod Rommelovým velením.
V červenci 1944 už ,,Liška pouště“ jen o vlásek unikla smrti, když její auto napadl britský stíhací bombardér.
V létě téhož roku vyvrcholilo spiknutí německých generálů proti vůdci Adolfu Hitlerovi pokusem o jeho odstranění pomocí atentátu. Není zcela objasněno do jaké míry byl do tohoto spiknutí zapojen Erwin Rommel. Atentát na Hitlera se však nezdařil a spiklenci byli odhaleni. Následovalo jejich masové zatýkání, mučení i popravy. Mezi spiklenci se objevilo i Rommelovo jméno. Vůdce Adolf Hitler si však dobře uvědomoval, že zatčení oblíbeného maršála by mohlo vyvolat skandál. Proto dovolil, aby mu bylo umožněno místo nařčení z velezrady vzít si život sebevraždou. Rommel se prý rozhodoval jen několik minut. Na Hitlerovo přání, nebo spíše rozkaz se Erwin Rommel, alias ,,Liška pouště“ otrávil dne 14. října 1944 jedem.
Po válce dal jeden ze spiklenců, kteří unikli vůdcovu smrtícímu zásahu, zasadit pamětní desku těm, kdo přišli o život , protože se zúčastnili spiknutí proti Hitlerovi. Mezi jmény na této desce je i jméno polního maršála Erwina Rommela-někdejší ,,Lišky pouště“.
Luboš Hora-Kladno