Cílem rolfingu je přestavět pohybové návyky provázející držení těla a jednoduché pohyby tak, aby se postižený mohl zbavit svalového napětí.
Rolfing se snaží potlačit, nebo reorganizovat různá svalová napětí vznikající v průběhu obvyklých denních činností. Mění jejich seskupení pomocí manipulace svalů a podpůrných tkání.
Rolfing se nejvíce uplatňuje při léčení bolesti v zádech.
Tuto metodu objevila americká biochemička I. Rolfová, která se jako žena v domácnosti snažila při léčení svých potíží i potíží členů své rodiny najít cestu, jak by tělo mohlo fungovat efektivněji. Po několik let si ji ověřovala na zdravých i nemocných , než ji v roce 1960 začala vyučovat.
Podle autorky se držení těla zhoršuje vlivem řady faktorů. Děti podvědomě kopírují špatné držení těla rodičů a vedle toho k dobrému držení nepřispívá , že musí sedět mnoho hodin bez pohybu v nepohodlných školních lavicích. Rolfová věří, že úrazy , ale i nošení plen v kojeneckém věku mohou ovlivnit budoucí držení těla. Výsledkem léčení touto metodou je mírné prodloužení délky těla, protože se protáhnou svaly a vazy a současně i vyrovnávají horizontálně, takže se člověk již nehrbí a nepředklání. Další přínos spočívá v potlačení bolesti hlavy snížením svalovho napětí, zlepšením oběhu , dýchání i trávení.
Co očekávat od rolfingu?
Obvyklý kurz obsahuje 10 lekcí , v každé z nich léčitel zpracovává různé části pacientova těla. První lekce se většinou nazývá Osvobození dechu a upravuje pohyby hrudníku, poslední se snaží spojit všechny provedené změny. Lekce trvají asi 60 až 90 minut a měly by se konat každý týden.
Během manipulací může pacient pociťovat horko a nepříjemné tlaky i bolesti. Autorka tyto potíže sama nazývá ,,dobrá bolest“. Po cvičení bude mít postižený pocit lehkosti, a jestliže některé bolesti přetrvávají, zmizí za jeden nebo dva dny.
Luboš Hora-Kladno