7.část Památný rok 1905 je i ve světových dějinách významný především jak jsme se kdysi pře listopadem 1989 učili ruskou buržoazně - demokratickou revolucí. Ta po porážce Ruska v Rusko - japonské válce začíná lednovou ,,Krvavou nedělí, pokračuje mimo - jiné povstáním námořníků na křižníku ,,Potěmkin" v červnu a vrcholí na podzim a samém počátku zimy roku 1905 generální stávkou a nakonec i ozbrojeným povstáním pod vedením bolševické strany. Přes některé ústupky cara Mikuláše II. je nakonec revoluce poražena a přes její dozvuky v následujícím roce, obnovuje roku 1907 car svou v podstatě stále absolutistickou moc. Gorkij, který se již v roce 1903 přiklonil k bolševikům se v listopadu 1905 poprvé v životě schází osobně s Leninem. K tomuto vztahu Gorkij - Lenin se nebudu více vyjadřovat pro jeho problematičnost a různou možnost náhledu. Gorkij je v roce 1905 též znovu zatčen za veřejnou protivládní i proticarskou výzvu a měsíc vězněn v Petropavlovské pevnosti. V pozdějším několikerém hodnocení ruské revoluce roku 1905 podtrhával Gorkij především její velký kulturní význam a označoval ji jako první vypětí vůle všeho lidu v ruských dějinách. Jeho materialismus i příklon k bolševismu se po porážce revoluce ještě více utvrdily. Nedlouho po propuštění z vězení odchází Gorkij na léta do západní, průmyslově mnohem vyspělejší ciziny, nejdříve do hospodářsky nejvyspělejší země světa Spojených států amerických. Jeho články z amerického pobytu podávají zdrcující obraz kapitalistického řádu a jeho ubíjející mechaničnosti, která udržuje v zajetí miliony pracujících. Samotný New York pak symbolicky představuje ve své povídce ,,Město žlutého ďábla". Americké dojmy vtiskly Gorkému nesmazatelnou představu o kapitalismu a jeho protilidském a nesmyslném pořádku. ,,Civilizovaný " kapitalismus Ameriky, ale i Evropy se v Gorkého očích nijak neliší od ,,barbarského" kapitalismu Ruska. V Americe již v létě 1906 dokončuje svůj známý román ,,Matka", který začal psát již před několika lety v Rusku, konkrétně v Novgorodu jako osobní reakci na májovou manifestaci v blízkém Sormově. Román ,,Matka" je považován za první román zcela nového literárního směru tzv. socialistického realismu. Protože nejsem zastáncem nějakých jednoznačných a suchopárných definicí, pokusím se svým vlastním subjektivním pohledem definici co to vlastně socialistický realizmus je vysvětlit. Ve vývoji především prózy se zhruba od začátku 20. století stále více uplatňuje tendence objektivního a celistvého/syntetického/ vidění společenské skutečnosti, k zobrazování postav, které by typizovaly různé sociální vrstvy a jejich vztahy. Dílo bylo v tomto duchu přijímáno jako závazné, nadosobně platné poznání života, které se může uplatnit i jako nástroj racionálního uvědomování širokých čtenářských vrstev. Pojem socialistický realizmus byl zaveden až sovětskou literární vědou, která ho obvykle definuje jako uměleckou metodu usilující o konkrétní historické zobrazení skutečnosti v jejím revolučním vývoji. Oficiálně vznikl literární směr socialistický realismus v Sovětském svazu až ve 30. letech 20. století, ale v Gorkého pojetí se tento nový program uplatňuje už o více než dvě desetiletí dříve, když navazuje na kritický realizmus 19.století. Maxim Gorkij kromě Ameriky pobýval i v některých západoevropských státech. Když se po svých ostrých kriticko-revolučních zahraničních vystoupeních nemohl do Ruska vrátit, protože by mu tam hrozil soud a vyhnanství na Sibiř, uchýlil se jako politický emigrant na italský ostrov Capri. Teprve carova amnestie nedlouho před začátkem I. světové války umožnila Gorkému vrátit se do Ruska. Stalo se tak posledního prosince roku 1913.
