První křížová výprava v Praze

Celá křestanská Evropa je na rozhraní 11. a 12. století vzrušena i zfanatizována vidinami samozvaných proroků. Znovu se s příchodem nového století opakuje bouřlivá davová hysterie o živelních pohromách a s nimi spojenými předzvěstmi o konci světa. Masa věřících křestanů jak z prostých poddaných, tak z vládnoucí vrstvy feudálů usiluje o včasné vykoupení hříchů a hledá způsoby, jak si předem zajistit spásu.

Do rozechvělého čekání na katastrofu zaznívá roku 1095 burcující hlas papeže Urbana II. Jde o mistrně zrežírované a přesně načasované divadlo. Z církevní synody v Clermontu se papež obrací ke všem poctivým křestanům s výzvou, aby se zbraní v ruce a se symbolickým červeným křížem na prsou vytáhli proti tureckým vyznavačům islámu, kteří okupují poutní místo a svatyni křestanů Jeruzalém, kde se nachází Kristův hrob. Volání papeže Urbana II. strhává do pohybu celou Evropu. Je vyhlášena první křížová výprava.

První křižáci se vydávají na pochod roku 1196. Tažení se zúčastnují lidé nejčistších pohnutek i vychytralci , kteří touží po kořisti a zisku. Někteří doufají v beztrestnost před Božím soudem, jiní před tím světským. A tak na východ táhnou rytíři /především z Francie/ i davy poddaných. Nechybí zběhlí mniši, trestanci, prostitutky i jiná spodina společnosti.

Mohutný asi dvanáctitisícový proud prochází při svém tažení i přes české území. V květnu 1096 se podivná armáda objevuje v Praze. Město je vzhůru nohama. Pražané dosud takovou podívanou nezažili. Vzápětí se však Praha zamyká a zabednuje. Křižáci totiž při svém tažení plení , kradou co mohou a pořádají pogromy na pražské Židy. Ty násilím křtí a vraždí ty, kteří křestanskou víru odmítají. Praha sice pohromu od prvních křižáků přežije, ale s těžkými následky. Křižácká armáda město opouští a táhne dál. Její chudina však k jeruzalémskému cíli nikdy nedorazí. Infikována nakažlivými nemocemi a loupeživostí bude brzy téměř zcela rozprášena kdesi na Slovensku, které tehdy bylo součástí Uher. Jeruzalém nakonec dočasně dobudou jiné křižácké oddíly v roce 1099.

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář