Češi a třicetiletá válka
Českým stavovským povstáním v květnu roku 1618 vlastně začal velký a téměř celoevropský válečný konflikt, známý jako třicetiletá válka. Jednalo se o do té doby nevídané válečné střetnutí, ve kterém proti sobě stály celé spojené koalice válčících zemí. O co vlastně šlo ve Třicetileté válce? Názor, že šlo o střetnutí vyznavačů protestantské víry proti katolíkům je hodně zjednodušený. Lépe, ale stále ne zcela, se vysvětluje třicetiletá válka jako konflikt rodu Habsburků/rakouských i španělských/ proti svým odpůrcům.
O co však šlo v třicetileté válce z českého hlediska? Do popředí vystupují dva dominující problémy. Tím prvním je boj protestantských stavů za uchování dříve už nabyté, katolictvím nyní ohrožené, náboženské svobody. Tím druhým pak obranný zápas českých stavů, hájících své tradiční stavovské svobody proti nastupujícímu monarchistickému absolutismu Habsburků.
Třicetiletá válka, probíhající v letech 1618-1648 je historiky obvykle dělena do pěti fází:
- Válka česká /1618-1620/ Zahrnuje v sobě české stavovské povstání od druhé pražské defenestrace až po bitvu na Bílé hoře.
- Válka falcká/1621-1623/ Jedná se o válku o oblast Horní a Dolní Falce jako o pomstu českému zimnímu králi Fridrichu Falckému. O obě Falce v této válce Fridrich přišel.
- Válka dánská /1625-1629/ Vojenská koalice vedená dánským králem Kristiánem IV. se po krátkém období míru pokusila dobýt severoněmecká přímořská území, zejména pás mezi řekami Veserou a Labem. Tato fáze bojů byla vrcholnou etapou v kariéře českého vojevůdce Albrechta z Valdštejna -vrchního generalissima habsburské armády který plány protivníka zmařil a na pobřeží Baltského moře stanul na konci této fáze války sám.
- Válka švédská /1630-1635/ Začala velkou ofenzivou švédského krále Gustava II. Adolfa, který však v jedné z největších bitev celé třicetileté války u Lutzenu/1632/ padl
- Válka švédsko-francouzská /1635-1648/ Švédové pokračovali ve válce i po smrti Gustava II. Adolfa. Na protihabsburskou stranu se přidala i katolická !! Francie . V této fázi dosáhla válka největších rozměrů. Nakonec skončila 24. října 1648 tzv. vestfálským mírem. Přes vylidnění a poničení rozsáhlých oblastí Evropy však žádný z klíčových problémů nakonec nevyřešila.
A co Češi a území českého státu/ve třicetileté válce bylo součástí habsburského Rakouska/? Příslušníci českého národa bojovali ve válce na obou nepřátelských stranách jak habsburské, tak protihabsburské koalice a to převážně jako /často násilně/ naverbovaní žoldnéři. Na území tehdy porobeného českého státu třicetiletá válka vlastně začala-v Praze v roce 1618, oficiálně druhou pražskou defenestrací, ale také svým způsobem skončila v roce 1648 a to přímo na Karlově mostě, když Švédové poté co obsadili Pražský hrad a Malou Stranu se po mostě snažili probojovat na druhý břeh Vltavy. Za této situace však byl ve vestfálských městech Osnabrucku a Munsteru uzavřen tzv. vestfálský mír.
Během celé války české území i národ velmi trpěli při tažení armád obou znepřátelených stran, když jejich žoldnéři nemilosrdně rabovali, loupili, znásilňovali i vraždili civilní obyvatelstvo. Na českém území došlo i k několika větším bitvám mezi nepřátelskými stranami. Kromě známé bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620 to byla zejména bitva u Jankova /na Benešovsku/ v březnu roku 1645, kde Švédové pod vedením generála Torstenssona na hlavu porazili habsburské vojsko s generály Gotzem a Hatzfeldem. Bitva u Jankova se stala největší bitvou třicetileté války na českém území.
Luboš Hora-Kladno