Problematické otázky českých dějin 43

Vpád Pasovských do Čech a konec vlády Rudolfa II.

Konec prvního desetiletí 17. století. Ve velké části Evropy to vře. Vyhrocují se náboženské rozpory mezi katolíky a protestanty , spory mezi  Habsburky a jejich odpůrci i uvnitř samotného habsburského rosu.

V samotných Čechách stále oficiálně vládne už vážně duševně nemocný Rudolf II. Ale už spíše jen formálně, nikoli skutečně. O velkou většinu habsburského císařství ho připravil vlastní mladší bratr Matyáš. Rudolfovi zůstaly jen Čechy, ale tady byl zase českým stavům donucen v červenci  roku 1609 podepsat listinu, zvanou  Rudolfův majestát, která zaručovala svobodné náboženské vyznání i nekatolíkům. Svůj politický pád Rudolf nemůže unést. Soptí proti bratru Matyášovi, proti Čechům, proti celému světu. Hoří pomstychtivostí. A tak se ještě jednou odhodlá už spíše lidská troska než panovník Rudolf k ráznému, byt spíše zoufalému činu.

Spojí se s intrikánským bratrancem -mladým Leopoldem Pasovským a podnikne poslední avanturistický podnik svého života. V jeho chorobném mozku se ještě nakrátko rozzářila vize, jak cizí žoldnéři lámou odpor českých stavů a vzápětí porážejí i zloducha Matyáše.

To, co se odehrálo v Praze  v první polovině roku 1611, nebylo nic jiného než pokus o státní převrat za rozhodujícího přispění cizích intervenčních vojsk. Jednalo se o Pasovské-žoldnéře převážně z Pasova, které do Čech přivedl na Rudolfovu žádost jeho bratranec Leopold a převrat podporovala i většina českých katolíků. Pasovská armáda měla s Rudolfovým souhlasem dosadit na český trůn Leopolda Pasovského a to s vyhlídkou na trůny uherský i římský. A potrestáni při převratu měli být i čeští protestantští stavové. Akce však skončila jednoznačně. Nezdarem!

Jak akce probíhala? V posledních lednových dnech vpadlo asi 10 tisíc pasovských žoldnéřů do Čech od jihu. Pod velením Itala Raméeho rychle obsadili některá česká města a v polovině února stáli před Prahou. Na čelný přímý útok na město jim síly

nestačily. Museli Pražany překvapit. Zaútočili proto nečekaně v noci a obsadili Malou Stranu a Hradčany. Na druhý břeh Vltavy se však už nedostali. Pražané se odhodlaně bránili a kromě zemské hotovosti se do obrany proti Pasovským zapojilo i množství civilistů. Z širokého okolí spěchaly navíc Praze na pomoc ozbrojené selské houfy a na dobytí celého města bylo Pasovských příliš málo. Po necelém měsíci od začátku akce Pasovští i s Raméem raději pole vyklidili a od Prahy odtáhli. Došlo sice ještě k dalším potyčkám s Pasovskými ve středních a jižních Čechách , ale na konečném nezdaru akce to nic nezměnilo. I Leopold Pasovský nechal Rudolfa II. na holičkách a z Čech ujel. Teprve teď byl někdejší renesanční císař Rudolf II.na samém dně, zvláště když proti Pasovským přitáhl do Čech s vojskem i bratr Matyáš.

Trapné drama skončilo. Rudolfův avanturistický sen, že zachrání ztracené pozice prostřednictvím intervenčních vojsk se rozplynul. S těžce nemocným Rudolfem se teď už nikdo nemazlil. Za vpád Pasovských do Čech nesl již spíše nesvéprávný Rudolf plnou odpovědnost, zatímco katoličtí přisluhovači pochybného podniku se ze všeho chytře vyvlékli. Samotný Rudolf se hned po útěku Pasovských od Prahy stal vlastně vězněm. Ztratil to poslední co mu zbylo-Čechy. Novým českým králem nemohl být zákonitě nikdo jiný než Matyáš. Jeho korunovace proběhla v květnu 1611. Vážně nemocnému Rudolfovi byl ještě přiznán poměrně vysoký důchod, ale moc si ho neužil. Počátkem následujícího roku 1612 někdejší renesanční císař astronomů, alchymistů i umělců Rudolf II. zemřel.

 

 

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář