Český projekt OSN za krále Jiřího z Poděbrad
Český král Jiří z Poděbrad nejen vrátil českému státu po letech nepokojů a zmatků pevný domácí řád, ale pokusil se sjednotit formou jistého projektu téměř všechy státy v tehdejší Evropě. A to jako vůbec první panovník v celoevropských dějinách. Ten projekt byl navržen plných pět století před tím, než byl realizován při vzniku Organizace spojených národů. V čem spočíval projekt českého krále Jiřího z Poděbrad? Především v návrhu na uzavření multilaterální dohody o mírovém řešení konfliktů mezi evropskými státy a o vytvoření nadnárodního orgánu, který by autoritativně dbal o zachovávání principů míru a kolektivní bezpečnosti.
Jiří z Poděbrad jako první evropský panovník učinil ideu náboženské snášenlivosti doktrínou své politické praxe. Díky svému státnickému talentu pochopil, že pro nábožensky rozdvojené Čechy není jiná alternativa, než náboženská snášenlivost kališníků s katolíky, pokud nemá vzniknout nový krvavý výbuch. Po nástupu Jiřího z Poděbrad na český trůn zavládla v zemi jakás takás náboženská tolerance a hlavně klid. Výroba i trh se konsolidovaly, obnovil se chod zemských úřadů, rozvíjela se doprava. Nejdůležitější byl mír v zemi i dostatek levného zboží a to vše se podařilo za současné existence i vyznávání dvou náboženství.
Také v jednání s cizinou se Jiří představil jako tvůrce klidu a pokoje. Obratnou diplomacií dokázal urovnat některé spory mezi evropskými panovníky i vysokými šlechtici a to mírovým řešením bez zbytečného válčení. Jiřího autorita v Evropě rostla a mnozí politici pomalu zapomínali, že je vlastně kališník a tedy kacíř. Kolem roku 1460 už byla Jiřího pozice v Evropě hodně silná. Jiřímu se dařila diplomatická jednání s některými evropskými panovníky, které chtěl sjednotit proti absolutistickému postavení římského papeže. Projekt sjednocení evropských panovníků mírovou cestou se rodil počátkem šedesátých let patnáctého století. Účastnili se ho i přední humanisté své doby.
Tento projekt vzešel z Prahy roku 1462 a předznamenával vše podstatné, co dnes představuje základy světové mírové organizace, zrozené teprve ve dvacátém století totiž OSN. V jeho první verzi bylo i spojení všech křesťanských evropských zemí proti turecké expanzi přes Balkán dále do Evropy, zasadit Turkům drtivý úder a pokud možno i osvobodit Jeruzalém. V konečné podobě Poděbradův projekt navrhoval:
/1./vytvoření nadstátní organizace, která by/2./ dbala o uplatnění zásady pokojného řešení mezinárodních sporů, a to při/3./ respektování vzájemné rovnosti členských států, stejně jako jejich /4./ svrchovanosti . K dosažení těchto cílů , by bylo použito formy/5./ samostatné mnohostranné smlouvy, přístupné za určitých podmínek /6./ všem státům vůbec, například i Turkům, proti nimž se pakt obracel především, pokud by na statut mírové organizace přistoupili. V opačném případě bude proti útočníkovi /7./ organizována společná účinná obrana.
Dokument předpokládal financování organizace formou dílčích příspěvků účastnických zemí, předvídal dokonce zřízení jednotné evropské měny a nadnárodní regulaci trhu a ekonomiky vůbec.
Třicet let před objevením Ameriky tak poslal český král Jiří z Poděbrad na řadu evropských dvorů dokument, ve kterém načrtl obrysy mezinárodní mírové instituce, která pak zůstala až do dvacátého století jen utopií.
Evropští panovníci Jiříkův plán nakonec ve strachu před papežskou zlobou s vytáčkami odmítli.
Luboš Hora-Kladno