Založení menšího Tábora ve východních Čechách a smrt Jana Žižky
Probíhá rok 1422. Na jeho samém počátku byla slavně a drtivě poražena druhá křižácká výprava do Čech. Žel o pouhé dva měsíce později byl v Praze zákeřně zavražděn radikální kazatel a vůdce Jan Želivský a nedlouho poté tam skončila vláda pražské chudiny.
Zikmund byl už před rokem i oficiálně zbaven české královské koruny. Je třeba hledat jiného krále, nebo naopak svobodní lidé žádného vladaře nepotřebují? Už třeba jen tato otázka rozděluje dosud aspoň v základech jednotné kališníky na pravici a levici. Pravice, zastoupená především husitskou šlechtou a zámožnými měšťany krále požaduje. Má se jím stát synovec litevského velkoknížete Vitolda, mladý Zikmund Korybutovič. Ten se doopravdy do Čech i s doprovodem dostaví a usiluje o českou korunu. Nakonec se však českým králem nikdy nestane.
Začíná rok 1423. Hned na jeho počátku odevzdal Zikmund území protirevolučně zaměřené Moravy do dědičné správy svému zeti Albrechtu Rakouskému. Moravská šlechta ho, narozdíl od Čechů , žel za svého nejvyššího pána uznala.
V problémech se v letech 1422-23 zmítá i největší husitská bašta -Tábor. Ultralevicoví radikálové ve městě Žižkovi ustavičně vyčítají nemilosrdný způsob, s jakým naložil nedávno s pikharty. Žižkův vztah k Táboru proto časem ochladl a nakonec z Tábora se svými věrnými na jaře 1423 odešel. Za nové působiště si zvolil východní Čechy v okolí vrchu Oreb./podle něj se místní levicoví kališníci nazývají Orebité/. Ve východních Čechách si tak Žižka založil svůj nový, nebo menší Tábor. Vybudováním východočeského bratrstva se husitské síly rozdělily již na tři části. Tou nejradikálnější jsou jihočeští Táborité, jen o něco méně radikální pak jejich spojenci Orebité v čele se Žižkou, který sice z jihočeského Tábora odešel, ale se samotnými Tábority se nerozešel.
Naopak Praha se svou politikou směřuje stále více doprava. Česká pravice, především v Praze se začíná sjednocovat v takzvanou Panskou jednotu jako protipól táborských i orebitských radikálů. Členy Panské jednoty jsou přitom i vyložení odpůrci kalicha-katolíci. Již v průběhu jara 1423 dochází k ozbrojeným srážkám mezi Panskou jednotou a radikály. A vůdce radikálů Jan Žižka slaví řadu dalších vítězství nad tentokrát nikoli zahraničním, ale domácím nepřítelem. V dubnu 1423 vítězí nad Panskou jednotou u Hořic. V červenci téhož roku obsazuje Hradec Králové, který se poté stává hlavním střediskem Orebitů. V srpnu poráží původního pána Hradce Králové-mocného a zámožného husitského šlechtice Bořka z Miletínka v bitvě u Strachova dvora. Ještě do konce roku 1423 vítězí Žižka v několika dalších menších bitvách s Panskou jednotou.
Přesto Panská jednota zejména početně nabývá v Čechách na síle. Žižka ji znovu poráží začátkem roku 1424 u České Skalice. Koncem jara 1424 je ale téměř beznadějně obklíčen přesilou Panské jednoty u Kostelce nad Labem. Senzačním způsobem/nočním přechodem Labe s vozy na prámech/ z obklíčení unikne a 7. června 1424 svádí svou poslední velkou vítěznou bitvu u Malešova.
Vojsko Panské jednoty je v ní na hlavu poraženo a již v srpnu Žižka s Tábory i Orebity obklíčil Prahu s původním úmyslem toto středisko pravicové Panské jednoty zničit.
Kališnický kněz Jan Rokycana ho však díky svým mimořádným diplomatickým schopnostem od tohoto úmyslu odvrátil a dokázal ho i usmířit s Panskou jednotou.
Po usmíření se společné vojsko Panské jednoty a radikálů vydává začátkem podzimu na trestnou výpravu na Moravu, kde vládne prostřednictvím zetě Albrechta Zikmund.
Na česko-moravských hranicích u hradu Přibyslavi však největší vojevůdce možná v celých světových dějinách, který nebyl v žádné bitvě poražen 11.října 1424 umírá.
Skončil život největšího vojevůdce a jedné z největších historických osobností celých českých dějin. Skončila jeho smrtí však i husitská revoluce, jako možná vůbec nejvýznamnější období celé naší historie? O tom příště…..
Luboš Hora-Kladno