Středisková obec Braškov leží asi 5 kilometrů od centra Kladna. S přidruženými osadami Valdek a Toskánka má necelou tiscícovku obyvatel.
První písemné zmínky o Braškovu pocházejí z února 1249, kdy tehdejší český král Václav I. schválil břevnovskému klášteru jisté odúmrtí a na této listině je uveden jako svědek jistý pan z Braškova. Od poloviny 13. století po další dvě století na místní tvrzi opravdu seděli vladykové psaní z Braškova. Nejvýznamnější z nich byl Bušek Linhartův z Braškova, který v polovině 14. století dokonce po určitý čas řídil stavbu katedrály svatého Víta v Praze.
Za husitských válek rod vladyků z Braškova však vymřel.
V polovině 16.století braškovské zboží připadlo Jindřichu Bezdružickému z Kolovrat a na Buštěhradě. To už ale braškovská tvrz neexistovala, třebaže místní tvrziště se v pramenech připomíná ještě na začátku 17. století a to při místním poplužním dvoře. V současné době nezústalo z někdejší tvrze zhola nic, co by jí připomínalo.
V přidružené osadě Toskánka se nachází stavení bývalého zájezdního hostince. Ten mělbýt vystavěn jako menší šlechtické sídlo v 17. století tehdejšími majiteli Kladna Ždárskými ze Ždáru. Své pojmenování však bývalý zájezdní hostinec nese po velkovévodkyni Anně Marii Toskánské, která na konci 17.století držela nedaleké buštěhradské panství a s ním i tuto nemovitost na Toskánce.
V následujícím století bylo drobné šlechtické sídlo přestavěno. Na dvoře někdejšího zájezdního hostince se zachovala původní dřevěná rumpálová studna.
Z Toskánky pocházel braškovský rychtář Jan Moucha , který byl v letech 1850-1864 prvním starostou obce.
Zajímavý je původ názvu druhé přidružené osady Valdeku. Ten podle nedoložené pověsti pochází od zvolání místního hostinského, který vykřikl za neplatícím hostem slova: ,,Naval deku!“
Luboš Hora-Kladno.