Staroslavná Budeč je vedle Libušína největší turistickou chloubou Kladensko-slánského regionu. Výšina nad Zákolanským potokem a obcí Zákolany byla osídlena již v 8.-6. století před našímletopočtem,kdy zde bylo sídliště lidu tzv.knovízské kultury.
Mnohem později kolemroku 800 tuto výšinu osídlili Slované a vybudovali zde rozsáhlé hradiště se dvěma pásy opevnění . Archeologické nálezy zde doložily několikvrstev osídlení po nejstarší vrstvě se jedná o vrstvu se zahloubenými příbytky z 9. až 10. století našeho letopočtu a další od konce 10. až do začátku 13. století. Našly se pozůstatky po dřevěných stavbách i srubech na kamenných podezdívkách .
V 9.- 10. století bylo na Budči jedno z hlavních sídel rodu Přemyslovců. V dominantní poloze zde stál dvorec, snad sídlo knížecího správce, hrazený palisádou . K němu patrně patřil kostel Panny Marie -tribunová stavba s podkovovitou apsidou, z níž zůstaly základy . Stála tu i rotunda svatého Petra, kterou podle legendy založil roku 900 kníže Spytihněv I. Podle legend byla na Budči církevní škola , ve které se v prvních desetiletích 10. století vzdělával samotný kníže svatý Václav. Tomu by nasvědčovaly místní nálezy tzv. pisátek, jimiž se rylo písmo do destiček politých voskem.
Ve druhé polovině 10. století již Přemyslovci sídlili na Pražském hradě a význam Budče upadal. V 11. století Budeč královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule a plocha hradiště pomalu zarůstala vegetací.
Původní rotunda svatého Petra s apsidou dostala koncem 12. století věž . Ve druhé polovině 17. století byla tato rotunda upravena na kostel svatého Petra a Pavla. Apsida byla ubourána a naopak přibyl obdélný presbytář se čtvercovou sakristií. Rotunda byla obezděna a sklenuta kupolí. Archeologický průzkum však doložil, že se zachovala část původního zdiva z 10. století. U hranolové věže jsou zčásti dochována sdružená okénka. Presbytář je sklenut valenou klenbou s lunetami, lod kupolí, sakristie a podvěží jsou plochostropé .
Na hlavním oltáři je místo oltářního obrazu krucifix z konce 15. století. Po stranách jsou sochy svatého Petra a Pavla. Obrazy svatého Václava a svaté Ludmily namaloval F. Mašek roku 1827.
Kostel svatého Petra a Pavla obklopuje nevelký hřbitov na kterém je mmj. pohřben Karel Slavoj Amerling /1807-1884/ významný pedagog z 19. století.
Luboš Hora-Kladno