Největší chloubou Kladensko-slánského regionu a jednou z nejvýznamnějších památek na historické období po příchodu Slovanů na naše území je prastaré přemyslovské hradiště Budeč. Nachází se asi 15 kilometrů severovýchodně od Kladna na strmém návrší nad obcí Zákolany.
Lidé v této lokalitě sídlili však již podstatně dříve-v pozdní době bronzové a na počátku starší doby železné. Tehdy zde bylo významné sídliště lidu tzv. knovízské kultury./8.-6. století před naším letopočtem/.
První Slované se na Budči usadili kolem roku 800 našeho letopočtu. Tehdejší slovanské hradiště se dvěma pásy opevnění se skládalo z kamenných zdí a dřevěné konstrukce většiny staveb. Byla zde prokázána nejstarší vrstva osídlení s nálezy hmotné kultury , dále vrstva se zahloubenými příbytky z 9. -10.století a několik vrstev osídlení od konce 10. století do století 12.-13. a to jak dřevěné stavby, tak sruby na kamenných podezdívkách.
V samých počátcích formujícího se českého státu tj. v 9. a 10. století bylo právě zde na Budči jedno z hlavních knížecích sídel nejmocnějšího rodu Přemyslovců. První písemné zmínky o Budči pocházejí z 10. století.
V dominantní poloze tehdejšího hradiště na náhorní plošině stával knížecí dvorec. Tvořil ho komplex dřevěných i kamenných budov, ohrazený palisádovou hradbou. Zanikl patrně někdy ve 12. století. Patřil k němu pravděpodobně i kostel Panny-Marie-tribunová podélná stavba s podkovovitou apsidou a čtvercovým přístavkem/nejspíše věží/. Z tohoto kostela se však zachovaly pouze základy, které jsou na Budči dnes dobře předvedené.
Mnohem známějším je na Budči druhý kostel -původně rotunda svatého Petra, která byla podle údajů z legend založena českým knížetem Spytihněvem I. kolem roku 900.
V průběhu 10.století si vládnoucí Přemyslovi vyvolili za své hlavní sídlo kromě Prahy i Budeč. Podle církevních legend tehdy na Budči existovala i církevní škola, ve které se údajně vzdělával legendární český kníže svatý Václav. Dříve někteří historici existenci této školy popírali až do doby než archeologové na Budči nalezli několik železných i kostěných pisátek, kterými se rylo písmo do destiček zalitých voskem. Právě tato pisátka jakoby existenci někdejší školy přesvědčivě dokazovala.
Poslední historická zpráva o Budči pochází ze 13. století, kdy ji královna Kunhuta darovala vyšehradské kapitule. Přibližně v této době již bylo místní hradiště opuštěno a jeho plocha a rozpadávající se valy zarůstaly vegetací.
Dnes je v těchto místech nejvýznamnější památkou kostel svatého Petra a Pavla. Vznikl z původní románské rotundy svatého Petra , která měla apsidu a koncem 12. století byla přistavěna i věž. Apsida byla posléze částečně zbourána a postaven byl obdélný presbytář se čtvercovou sakristií. Celá rotunda byla sklenuta kupolí a obezděna. Archeologický výzkum zde prokázal existenci původního zdiva z 10.století. U hranolové věže se částečně dochovala sdružená okénka. Presbytář kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami,sakristie a podvěže jsou plochostropé. Kamenná kazatelna pochází z druhé poloviny 16. století. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s barokní branou. Jeho součástí je mmj.i klasicistický náhrobek z období přelomu 18. a 19. století.
Na tomto hřbitově je mimojiné pochován Karel Slavoj Amerling/1807-1884/ někdejší významný pedagog.
Luboš Hora-Kladno