Zdeněk Nedvěd
Rodák ze známé obce Lány Zdeněk Nedvěd patří do slavné kladenské hráčské generace druhé poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy Kladno získalo celkem 5 titulů mistrů republiky. Samotný Nedvěd však má ,,jen“ čtyři z nich, protože ve zmíněném nejslavnějším období už mu bylo přes třicet let a jeho hráčská kariéra pomalu končila.
Z kladenského mistrovského týmu odešel stejně jako legendární František Pospíšil v roce 1978 a proto mu zatím poslední mistrovský titul Kladna z roku 1980 chybí.
Zdeněk Nedvěd však hrál za Kladno v nejvyšší soutěži už v šedesátých letech a díky tomu se počtem odehraných zápasů i nastřílených branek za kladenský tým pohybuje kolem desítky nejúspěšnějších hokejistů v celé oddílové historii. Hrával v základní sestavě v útoku, nejčastěji na levém křídle. Do reprezentačního týmu Československa se neprosadil, protože v sedmdesátých letech působila v reprezentaci velmi kvalitní hokejová generace o čemž svědčí tři tituly mistrů světa z let 1972, 1976 a 1977. Čtyři tituly mistra republiky s Kladnem mu však nikdo upřít nemůže. Navíc pro kladenský hokej vychoval i své dva syny Romana a Zdenka. Oba svého času též hráli za kladenské áčko a Zdeněk to dokonce dotáhl až do slavné severoamerické NHL, ve které odehrál několik desítek zápasů za Toronto.
Se Zdenkem Nedvědem jsem dělal pro noviny rozhovor dvakrát. Poprvé při příležitosti jeho sedmdesátin, podruhé pětasedmdesátin v loňském roce. Na obě naše schůzky se dostavil se svým čtyřnohým miláčkem psem-kníračem. O jeho vztahu k němu svědčí fakt, že se vždy chtěl vyfotografovat se psem v náručí. Samozřejmě jsem mu vyhověl.
Jinak ty dvě naše schůzky a rozhovory pro noviny byly dost odlišné. Mám tím na mysli především zdravotní stav Zdenka Nedvěda. Při tom prvním rozhovoru byl kromě obvyklých pohybových následků z mnohaleté hokejové kariéry zdravotně v pořádku.
Žel necelé dva roky před tím druhým rozhovorem prodělal cévní příhodu a díky ní byl zhruba celý půlrok hospitalizován v nemocnici. Prý má po té cévní příhodě následky dodnes. Sportovat nemůže ani rekreačně a třebaže to na něm není na první pohled vidět má prý i problémy s hybností. Na procházky se svým čtyřnohým miláčkem však chodí stále a to každý den. Pokud to jeho zdravotní stav dovolí, nevynechá jako divák jediný zápas kladenských hokejistů. Rád také posedí s přáteli -věkovými vrstevníky v jisté kladenské kavárně na hlavní třídě u kávy. Tam jsem se s ním při druhém rozhovoru také sešel. A jeho čtyřnohý miláček samozřejmě nechyběl.
Luboš Hora-Kladno