Martin Luther byl zhruba sto let po Janu Husovi církevním reformátorem s cílem napravit zesvětštělou církev. Narozdíl od Husa však zastával pouze zájmy šlechty a nikoli prostého lidu.
Martin Luther se narodil roku 1483 v saském Eislebenu. Brzy se začalo projevovat jeho mimořádné nadání. I když byl jeho otec prostý havíř, dokázal se postarat o Lutherovo patřičné vzdělání. Původně se měl stát Martin Luther právníkem, ale nakonec se rozhodl pro teologii. Tu vystudoval na universitě v Erfurtu, kde v roce 1505 dosáhl titulu mistra.
V témže roce byl přijat do církevního řádu augustiniánů. O tři roky později byl Martin Luther na erfurtské universitě jmenován profesorem teologie.
Universitní život ho přivedl do styku s reformistickými myšlenkami, které tehdy kolovaly v učeneckých kruzích Evropy. Luther se stal blízkým přítelem významného renesančního vědce Erasma Rotterdamského. Své reformistické myšlenky si celých deset let Luther nechával jen pro sebe. Jakmile s nimi však veřejně vystoupil, nedokázala ho umlčet ani hrozba vypovězení z říše. Nejprve krátce pobýval na hradě Wartburgu, který patřil saskému kurfiřtovi. Poté se však rozhodl riskovat osobní bezpečnost a vrátil se do Wittenbergu.
Luther usiloval podobně jako sto let před ním náš Mistr Jan Hus o nápravu zesvětštělé církve. To přivítala šlechta, která se chtěla zmocnit velkého církevního majetku. Roku 1525 se Luther odřekl slibu čistoty kněze /celibátu/ a oženil se s bývalou jeptiškou, se kterou měl časem šest dětí.
O Lutherovo učení se však zčásti opírali i prostí lidé, zejména ti ze selského stavu. Když se však sedláci v Německu vzbouřili proti svým pánům z řad šlechty a došlo k takzvané německé selské válce, postavil se Luther proti nim. Narozdíl od Husa Luther prokázal, že jsou mu těžké životní podmínky a utrpení prostého lidu cizí. Vydal dokonce traktát , ve kterém volal po přísném potlačení vzpoury. Jednoznačně se postavil na stranu šlechty, která ho také vzala pod svou ochranu před církevními hodnostáři. Díky tomu neskončil Luther na hranici jako Jan Hus, ale zemřel pokojnou smrtí na následky nemocí roku 1546 v Eislebenu.
Luboš Hora-Kladno