Dávné slovanské sídliště Libušín bylo podle nejstarších českých pověstí sídlem bájné kněžny Libuše, která mu údajně dala také své jméno. Podle původní verze z Kosmovy kroniky měla česká kněžna snad právě odtud a nikoli z Vyšehradu věštit budoucí slávu Prahy i naleziště drahých kovů. Jisté je, že na místě, kdy měla Libuše své věštby pronášet už slovanští obyvatelé skutečně sídlili, což dokazují archeologické nálezy. Hradiště zde tehdy ještě nebylo ale existovalo zde jakési kultovní místo starých Slovanů.
Samotné hradiště Libušín vzniklo někdy v 9. století a mělo tehdejšímu kmeni Čechů sloužit jako pohraniční strážní hradiště proti jinému slovanskému kmeni Lučanů. Zcela přesvědčivě to dodneška dokazují zbytky dvou opěrných valů na vyvýšenině nad dnešním městem Libušínem. V místech někdejšího slovanského hradiště se dnes nachází kostel svatého Jiří, obklopený malým hřbitovem se zvonicí.
Někdy v 11. či 12. století byla dole pod hradištěm založena stejnojmenná osada Libušín. Nejstarší historicky doložené zprávy o ní pocházejí z doby vlády krále Přemysla Otakara II.. Zatímco staré hradiště Libušín zaniklo, stejnojmenná ves pod ním se dále rozvíjela a zvětšovala až na začátku současného století získala statut města. Nejvíce k tomu však přispěl objev a těžba černéhio uhlí přímo v katastru dnešního města. Uhlí se zde začalo těžit ve druhé polovině 19. století a pro Libušín to znamenalo ohromný rozvoj i rychlý vzestup počtu obyvatelstva. Původně rolnická ves se tehdy změnila ve významné středisko horníků a dělníků.
V současné době se stejně jako v celém kladenském regionu do kterého Libušín patří již uhlí netěží, ale obyvatel přesto přibylo. Snad je to především díky bezprostřední blízkosti velkého města Kladna I díky malebnému nejbližšímu okolí Libuišína, který je téměř ze všech stran obklopen lesy. Však se také v katastru dnešního města nachází velké množství chat a Libušín je tak I chataři vyhledávanou oblastí.
Luboš Hora – Kladno