Billy the Kid-část třetí
V listopadu 1880 oslavil bohatou pitkou Billy the Kid jedenadvacáté narozeniny. Den po nich na něj zahájil novopečený šerif/ještě nedávno zloděj dobytka/ honičku. Brzy je Billy i s částí své bandy obklíčen velkou přesilou Garretových lidí. Z téměř beznadějné situace se mu však podaří uniknout. Garret se nevzdává a připraví na Kida past přímo ve Fort Summeru. Billy unikne i zní. Tři dny před Štědrým dnem 21.12 1880 se však dostane do situace z níž už není úniku. Konečně je Garretem zajat a uvězněn ve věznici v Santa Fé. Po převezení do Mevilly dochází konečně k řádnému soudu .
Je trochu groteskní, když ani před soudní porotou, kterou chrání více než stovka!!! ozbrojených urostlých mužů nesundají maličkému Billymu pouta. Tak moc se ho bojí. Za této situace je Billy the Kid za četné vraždy odsouzen k trestu smrti oběšením. Je rozhodnuto, že poprava se bude konat v květnu 1881 v Lincolnu- městě, kde se Kid ,,nejvíce“ proslavil.
Je tedy převezen do Lincolnu, kde čeká na šibenici. Běžné vězení na Kida nestačí a proto je uvězněn v prvém poschodí starého obchodu. Tam ho neustále spoutaného střeží dvě po zuby ozbrojené ,,gorily“ J.W. Bell a Robert Ollinger.
Do popravy zbývá pouhých 15dní. Na samém konci dubna 1881 dojde k neuvěřitelné události.
Jeden z Kidových strážců Ollinger vězení opouští a jde se ,,občerstvit “ naproti přes ulici do baru.
Ještě snad ani nevypil první sklenku, když slyší výstřel. To Billy revolverem ve spoutaných rukách právě zastřelil druhého stráže Bella./Jak se zmocnil revolveru, zůstalo záhadou./ Ollinger vybíhá z baru a míří k vězení. Než tam doběhne uslyší výkřik ,,Ahoj Bobe!“ Podívá se vzhůru a tam vidí v okně Kida s těžkou puškou ve spoutaných rukách. Třeskne další výstřel a Ollinger padá mrtev k zemi. Za chvíli se stále se spoutanýma rukama, ve kterých drží revolver objeví Kid na ulici. Úžasem zděšení přitomní občané Licolnu nejsou shopni jediného činu. Billy jednoho z nich donutí aby mu přerazil pouta. Pak se vyhoupne do sedla nejblíže stojícího koně a s pozdravem ,,adios compadres“ pomalu odjíždí z města. Nikdo se ho neodváží pronásledovat. Tenhle úžasný a neuvěřitelný kousek je však jeho posledním. Nepřátel je už příliš mnoho. Šerif Pat Garret zuří zvláště když se na něj snese řada výtek. Jeho další stíhání Kida však okamžitě následuje. Brzy se Garretovi podaří zjistit, že se Billy the Kid skrývá v domě jistého Pete Maxwella. A smyčka kolem Kida se znovu utahuje.
V noci 14. července, kdy se Billy skrývá v Maxwellově domě a je v ložnici s nějakou neznámou kráskou, je dům obklíčen Garretovými lidmi. Někdy kolem půlnoci vychází Billy z domu na dvůr, aby se napil vody a uřízl kus uzeného masa. Zahlédne na dvoře dvě neznámé postavy. ,,Quien es?“ /,,Kdo je to?“/ ptá se španělsky. Je trochu nepochopitelné, že se spokojí jen s nějakým zabručením v odpověd. Vrací se do domu a vstupuje do Maxwellovy ložnice. Je neozbrojený.
,,Kdo jsou ti lidé venku?“ ptá se Maxwella. Jsou to však poslední slova jeho nedlouhého života.
Místo odpovědi třeskne výstřel. Obrovitý Pat Garret, pro jistotu schovaný za Maxwellovou postelí, střílí maličkého a neozbrojeného Billy the Kida, který je na místě mrtev. Tak skončila jedna z největších legend Divokého západu, které přezdívali Billy the Kid.
Trochu kuriózně se okamžitě našli lidé, kteří obžalovali Garreta ze zákeřné vraždy a ,,vrah“ Pat Garret dokonce stanul proto před soudem. Byl sice osvobozen ale už je fakt, že zastánce zákona/byt trochu pochybného/ šerif je souzen za zastřelení mimořádně nebezpečného bandity je hodně kuriozní.
Billy the Kid, možná největší legenda Divokého západu neskončil nakonec na šibenici, která už pro něho byla připravena. Byl zastřelen neozbrojený a ze zálohy v noci ze 13. na 14, července 1881 bývalým přítelem Pat Garretem ve věku pouhých 21 let.
Když se zpráva o jeho smrti bleskem rozletěla po celých Spojených státech, vyšly během pouhých dvou týdnů! tři knížky ze života romantického hrdiny.
Nic nestálo v cestě legendám. V očích chudých Mexičanů a především v očích bezpočtu žen byl malý a nehezký Billy the Kid hrdinou. Na hrobě, který byl pro Billyho vykopán vztyčili dřevěný kříž. Neznámé indiánské dívky na něj brzy napsaly ,,Duerme bien, querido- odpočívej sladce, milovaný!“ Ještě je známo, že tenhle kříž dlouho nevydržel. Lovci suvenýrů si ho snad během několika týdnů rozebrali na kousky. Tak končí legenda o mladičkém střelci.
Luboš Hora-Kladno