V posledních dnech jsme si připomněli jeden z našich Státních svátků. 28. září je od jisté doby spojováno s takzvaným Dnem české státnosti. Jaký letopočet je však s tímto datem spojován? Protože tohoto dne má v kalendáři své jméno Václav, obvykle se uvádí, že 28. září je výročí zavraždění jednoho z prvních historicky doložených českých knížat Václava. Ten byl nedlouho po svém zavraždění označen církví jako světec. O jeho životě a smrti byly napsány hned čtyři církevní legendy-dvě latinské/nejznámější je takzvaná ,,Kristianova legenda“/ a dvě staroslověnské.
Osobně jsem četl v překladu do novočeštiny alespoň úryvky ze všech čtyř. Nejznámější Kristianovu legendu jsem v českém překladu z latiny dokonce v minulosti vlastnil, než jsem ji na Universitě III. věku daroval našemu přednášejícímu PHDr. Kuchyňkovi.
Osobně nemám k věrohodnosti obsahu legend příliš důvěru. Svým obsahem se totiž všechny čtyři legendy dost odlišují a v některých údajích dokonce vyloženě protiřečí.
K zavraždění svatého Václava došlo totiž dle legend v pondělí po nedělním svátku svatého Kosmy a Damiána ve vratech kostela ve Staré Boleslavi. Přímým vrahem ale nebyl jeho bratr Boleslav/poté český kníže s přídomkem první, zvaný ukrutný/, ale patrně některý z členů jeho družiny. A i zde se jednotlivé legendy liší. Nejen ve jménu přímého vraha, ale i v jejich počtu. Některé uvádějí vraždící družiníky tři, některé čtyři. Jejich jména? Česta, Týra, Hněvsa a někdy i Tuža. Možná k zavraždění svatého Václava došlo aspoň přibližně tak, jak to legendy uvádějí. Historická skutečnost však může být zcela jiná. O době, ve které měl být svatý Václav zavražděn, máme jen minimální hodnověrné zprávy. A údaje z legend jsou historicky nespolehlivé.
Připusťme, že k tomuto činu došlo opravdu 28. září a snad to bylo opravdu v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána. Pondělky pak připadají v první polovině 10. století hned na dva letopočty-bud 929, nebo 935. Dlouho se uváděl první z nich 929. Dnes se historikové přiklánějí spíše k tomu druhému, tedy 935.
Osobně bych ani jeden z nich za Den české státnosti nepovažoval. Posunul bych se v českých dějinách o zhruba šedesát let dále k 28. září roku 995. K čemu tehdy došlo?
Tohoto dne byl na svém kmenovém hradišti v Libici nad Cidlinou vyvražděn rod mocných Slavníkovců, který do té doby ovládal prakticky celé východní Čechy i část Čech jižních. Slavníkovci byli vládnoucímu rodu Přemyslovců vážným konkurentem a na svém území si rozhodovali vlastně sami./Razili dokonce vlastní mince, tehdy zvané denáry/. Za Václava se jeho vláda omezovala zhruba jen na oblast dnešních středních a části severních Čech. Teprve po vyvraždění Slavníkovců mohli Přemyslovci ovládat celé Čechy. Bylo to za syna údajného vraha svatého Václava -českého knížete Boleslava II. Teprve on svým tvrdým a krutým činem dokázal Čechy vlastně sjednotit. Je kuriozitou, že jeho otec Boleslav I. je označován jako ,,Ukrutný“, třebaže přímým vrahem svatého Václava ani nebyl a on Boleslav II., který nechal vyvraždit celý rod mocných Slavníkovců/s výjimkou sv. Vojtěcha a dalších dvou členů rodu/ se honosí přízviskem ,,Pobožný“. To je z důvodu, že jednak nechal v zemi vystavět řadu křesťanských kostelů a hlavně se mu konečně podařilo zřídit v Praze biskupství, což byl velmi významný čin nejen po stránce církevní, ale především politické.
Spojujte si se Dnem české státnosti k 28. září letopočet jaký chcete, já ho spojuji s tím v roce 995:
Luboš Hora-Kladno