Kladno-největší město současného Kladensko-slánského regionu a pomineme-li Prahu i největší město Středočeského kraje vzniklo jako málo významná ves přibližně v době, kdy nedaleký Slaný se stal již královským městem, patrně někdy na přelomu 13 a 14. století. Statut města získalo ve vzdálené minulosti dříve než samotné Kladno v současném Kladensko-slánském regionu hned několik dnes mnohonásobně menších měst. Jedná se například o Velvary, Unhošť, nebo Smečno. První hodnověrně historicky doložené zmínky o Kladnu jako vsi, pocházejí až z roku 1315,/dle jiných pramenů 1318/ kdy byl jejím majitelem jistý Vrchota z Kladna, příslušník prvního rodu Kladenských z Kladna, který někdejší ves vlastnil. Dodnes se prakticky neví co bylo vlastně dřív? Dali zemané Kladenští z Kladna jméno vsi obklopené lesy a stojící stranou významnějších zemských stezek , nebo dala ves jméno jim? Již za prvního jménem známého majitele Vrchoty z Kladna stávala v tehdejší vsi patrně už i tvrz v místech dnešní zahrady kladenského zámku.
Po Vrchotovi z Kladna následuje během krátké doby nečekaně hodně nových majitelů, vesměs z řad jeho potomků. Namátkou jmenujme jen křestními jmény třeba Slavibora, Duchoně, Vachka.
Významným mezníkem v historii rodu Kladenských z Kladna byl kolem roku 1330 sňatek jednoho z příslušníků rodu se sestrou významného pražského biskupa Jana IV. z Dražic. Díky tomuto sňatku se stal synovec pražského biskupa Bohuta z Kladna roku 1339 kanovníkem vyšehradským/ nejvyšším církevním hodnostářem na pražském Vyšehradě/. Když bylo roku 1344 pražské biskupství povýšeno díky Karlu IV. na arcibiskupství stal se Bohuta z Kladna generálním vikářem/dnes bychom řekli prvním náměstkem/ prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Díky tomuto titulu ovlivňoval i stavbu gotické katedrály svatého Víta. V této souvislosti je ještě významnější Bohutův soused Bušek z Braškova, který nejenže zastával funkci kanovníka ve dvou významných pražských kostelích svatého Jiří na Pražském hradě a svatého Jiljí na Starém městě, ale též úzce spolupracoval s prvním stavitelem svatovítské katedrály Matyášem z Arrasu a byl dokonce prvním ředitelem její stavby.
Bušek z Braškova, který zemřel roku 1352 je patrně nejvýznamnějším představitelem kladenského regionu v době před husitskou revolucí.
Ještě před samotnou revolucí se Kladenští z Kladna postavili ve sporu mezi králem Václavem IV. do řad jeho odpůrců-protikrálovské panské jednoty. Za to jim bylo Kladno na čas odebráno. Za husitských válek na sebe nejvíce upozornil Vlašek z Kladna, který žel bojoval na straně císaře Zikmunda. Proto v této době i nějaký čas po ní drželi kladenské panství jiní majitelé, jako například Valkounové z Adlaru, Bezdružičtí z Kolovrat, nebo Bořitové z Martinic. Teprve při nástupu Vladislava Jagellonského na český trůn roku 1471 začal rodový majetek získávat zpět i zcelovat Přech Kladenský z Kladna. Přechův syn Zdeněk- vladyka Kladenský z Kladna sice dokončil scelení rodového majetku i ho ještě více rozšířil, ale třebaže se dožil tehdy velmi neobvyklé devadesátky věku, zemřel roku 1543 bez potomků. Veškerý rodový majetek odkázal Zdeněk synu své sestry Oldřichu Žďárskému ze Žďáru, čímž se majetek Kladenských z Kladna dostal do vlastnictví šlechtického rodu Žďárských ze Žďáru.
Luboš Hora-Kladno