Jméno Prokopa Holého si i jen průměrně vzdělaný člověk okamžitě spojí s husitskou revolucí. Ti vzdělanější asi vědí, že po smrti Jana Žižky byl vrchním velitelem radikálních táborsko-sirotčích vojsk a že padl v bitvě u Lipan /30. května 1434/.
Pokusme si tuto bezpochyby významnou osobnost českých dějin přiblížit. Prokop Holý nestanul v čele radikálních vojsk bezprostředně po Žižkově smrti /11. října 1424/, ale až o přibližně rok později-v samém závěru roku 1425. Jaké byly ale předchozí osudy Prokopa Holého. I když historicky věrohodných údajů o životě Prokopa Holého před tímto datem je poměrně málo, snad se podaří aspoň načrtnout jeho stručný životopis. Prokop pocházel z pražského staroměstského měšťanského prostředí. Jeho matka brzy ovdověla a chlapce adoptoval jeho strýc Jan z Cách, v té době jeden z nejbohatších pražských měšťanů. Zámožný strýc mohl poskytnout chlapci skvělé vzdělání a navíc ho několikrát vzal na své obchodní cesty do ciziny. Už v mládí tak poznal Prokop kus světa. Určitě navštívil Francii, Španělsko, Itálii a snad i Boží hrob v Jeruzalémě. Vystudoval Universitu a byl vysvěcen na kněze. To bylo předpokladem skvělé životní kariéry. Jenže Prokop podobně jako před ním Mistr Jan Hus zvolil jinou, mnohem křivolatější životní cestu. Žel se nám na ní v některých obdobích života trochu ztrácí. Ví se jen, žel byl v Praze na straně radikálů, když tam v červenci 1419 oficiálně začala husitská revoluce. Ví se stejně tak, že odešels Žižkovým houfem do Plzně a poté i na Tábor. Vždy patřil ke stoupencům radikálního směru. Na Táboře byl prý dokonce obviněn z pikartství/Považte on z nejbohatšího pražského měšťanského rodu je po většinu života jedním z nejzuřivějších radikálů/. Ještě před zánikem Pikartů se s nimi však názorově rozešel a tím si nejen zachránil život, ale i nastartoval svou další závratnou kariéru. Díky vysokému vzdělání si vždy udržoval rozvážnost, kultivovanost i schopnost kompromisu v nepodstatných problémech.
Sám vždy zdůrazňoval, že jako kněz nikdy vlastní rukou nezabil člověka.
V čele radikálních husitských vojsk se Prokop Holý objevuje od přelomu let 1425-26,
ovšem ne jako vrchní hejtman, ale ve funkci voleného ,,správce“ polních vojsk. A nového mimořádně schopného velitele potřebovala v roce 1426 husitská vojska jako sůl. Do Čech totiž právě vtrhla velmi početná třetí křížová výprava s přesvědčením, že kacířské husity po Žižkově smrti už konečně a definitivně porazí. K rozhodující bitvě křižáků s husity pod vedením nového vůdce Prokopa Holého došlo v červnu roku 1426 u Ústí nad Labem. Křižácké vojsko v ní bylo na hlavu poraženo i do třetice. A Prokop Holý? Ten si na této bitvě udělal poprvé významné jméno. Byl pak v čele husitských radikálů především ve funkci vrchního velitele takzvaných polních vojsk až do osudné porážky u Lipan/1434/. V této funkci ještě dovedl husitská vojska k dalším vítězstvím nad křižáckými výpravami v bitvách, ke kterým už téměř nedošlo a to u Tachova /1427/ a u Domažlic /1431/. Prokop Holý také vedl první výpravy husitů za české hranice/později nazývané spanilé jízdy/ a to v roce 1427 úspěšnou výpravu do Rakouska.
Prokopova taktika, opírající se o kombinaci politických prostředků a vojenského tlaku přinesla husitům velké úspěchy. Žel Prokopův velkorysý přístup k protivníkům oslaboval původní revoluční zaujetí radikálního husitského bloku.
Prokop Holý jako velmi vzdělaný muž se účastnil i památného koncilu v Basileji. Svou vzdělaností i vystupováním na něm budil obdiv i úctu.
Poslední měsíce Prokopova života byly maximálně dramatické. Nejprve byl při neúspěšném obléhání katolické Plzně příslušníky vlastního polního vojska radikálů zbit a vyhnán. Ale na jejich prosby se do čela polních vojsk znovu vrátil. Pod jeho velením však táborsko-sirotčí vojska svou poslední velkou bitvu prohrála. Stalo se tak 30. května 1434 u Lipan. Prokop Holý v této bitvě zahynul.
Luboš Hora -Kladno