Jóga představuje kompletní cvičení pro ducha i tělo. Nejbližší evropskému myšlení je takzvaná hathajóga, která kombinuje tělesné polohy, dechová cvičení a relaxační techniky.
Jóga se vyvinula jako součást hinduistických obřadů v Indii. Jejím cílem bylo obnovení mentálních, fyzických i duchovních schopností jedince. V zemích svého původu je jóga používána jako cesta k dokonalé spirituální realizaci. Avšak i bez přejímání filozofických a náboženských představ, které jóga obsahuje, může být systémem pomáhajícím celkovému zdraví a snížení vlivu stresu na organizmus.
Velkou výhodou jógy je to, že není fyzicky náročná, takže ji může provádět skoro každý od dětí po starce, včetně těch kteří nemohou jinak cvičit pro svou výraznou nadváhu.
Systém se skládá z různých poloh nazývaných ásány. Při jejich zaujímání se procvičují velké klouby v plném rozsahu pohybu a brání se tak jejich ztuhnutí. Protahují a zkracují se rovněž všechny svaly a vazy, čímž se posilují a současně stávají pružnějšími.
Jednotlivé polohy ovlivňují i vnitřní orgány a funkce. Některé posilují oběh, čímž umožní vyšší přívod kyslíku a snazší vylučování odpadních látek.
Dechová cvičení, nazývané také pránájáma, se provádějí při zaujímání jednotlivých poloh. Zkušenosti ukazují, že dodávají cvičícím energii a pozitivní myšlení více než ostatní formy, snažící se docílit tělesné i duševní relaxace.
Většina lidí si nevšímá, jak dýchají, ale kontrola dýchání umožnuje redukovat v těle hladinu stresových hormonů jako adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu.
Když hladina těchto hormonů při stresu stoupá, mohou být neutralizována intenzivnějším pohybem, například během. Lidem, kteří běhat nemohou, nebo nechtějí právě dechová cvičení běh nahradí a mohou se použít při stresu a pocitech úzkosti, záchvatech paniky, astmatu ,hypertenzi a poruchách krvácení.
Začátečníci obvykle zahajují lekci jógy uvolňovacím cvičením, pak následuje několik ásán, které působí na každou část těla. Po zaujetí jednotlivých poloh je třeba kontrolovat dýchání a napínat jednotlivé partie tak, abyste při tom necítili bolest nebo nepříjemné napětí. Každá poloha se drží několik sekund nebo i minut , než se přejde do jiné.
Je nutno si uvědomit, že jóga nejsou žádné závody a proto se cvičící člověk nesmí deprimovat tím, že v polohách nevydrží dlouho. Cvičení dokonce člověku prospěje i v případě, že nedokončí celou polohu. Nikdy se nesmí nutit do polohy, při které cítí bolest. Začátečník cvičení jógy by se neměl snažit hned zvládnout složité polohy, naopak by se měl více a déle věnovat polohám snazším. U jógy je nejdůležitější pravidelnost cvičení. Přitom je i velmi překvapující, jak rychle při pravidelném cvičení zmizí ztuhlost a neohebnost a obnoví se pružnost celého těla.
Během cvičení jógy se používají různé relaxační techniky, které tvoří přestávky mezi vlastním cvičením. Delší úsek hlubší relaxace tvoří závěr cvičení.
Celá lekce jógy má trvat asi 45 minut. Ideální je cvičit denně, nejraději dvě hodiny po posledním jídle. Rozhodně je lepší cvičit méně a častěji, než jen občas a dlouho.
Kdo se chce józe věnovat, měl by se přihlásit do odborně vedených kurzů. Kdo tuhle možnost nemá měl by si pořídit odbornou literaturu o józe, ve které jsou na fotkách, nebo obrázcích konkrétně znázorněny i podrobně popsány jednotlivé polohy.
Luboš Hora – Kladno