Napoleon Bonaparte patří bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem nejen francouzské, ale také celoevropské historie.
Narodil se 15. srpna 1769 na ostrově Korsika. Účastnil se bojů Velké francouzské revoluce, kde bojoval proti tzv. royalistům /přívržencům svrženého a nakonec popraveného francouzského krále Ludvíka XVI./. Poté co se ve Francii ujal moci, začal válčit s evropskými státy. Na samém konci 18.století nejprve zvítězil nad Rakušany v Itálii a poté byl označován za francouzského národního hrdinu. Jeho následná výprava do Egypta sice skončila neúspěchem, ale přesto byl za listopadového převratu v roce 1799 zvolen prvním konzulem, což byl fakticky vládce celé Francie. V prvních letech 19. století provedl řadu radikálních právních reforem známých jako Napoleonův kodex-ten dodnes tvoří základ francouzského práva. Roku 1804 se nechal korunovat francouzským císařem. Poté následovala v jeho státnické kariéře řada válek/převážně vítězných/. O počátku jeho konce rozhodlo neúspěšné tažení do Ruska v roce 1812. V následujícím roce 1813 prohrál rozhodující ,,bitvu národů“ u Lipska a poté byl internován na ostrově Elba. Z ostrova se mu podařilo uprchnout a dostat do Francie, kde téměř okamžitě obnovil svou dřívější moc. Ve své poslední bitvě u Waterloo v roce 1815 byl však znovu poražen a poté internován na ostrov svaté Heleny. Tam prožil svých posledních šest let života a tam také dne 5.května roku 1821 zemřel.
O příčinách jeho smrti se dodnes vedou spory. Zemřel přirozenou smrtí, nebo byl otráven?
K přirozené smrti se přiklánějí fakta, že Napoleon léta trpěl různými nemocemi. Uvádějí se hemoroidy, sklony k mdlobám i záněty močového měchýře. Úmrtní zpráva pak uváděla, že Napoleonova smrt byla způsobena žaludečním vředem rakovinné povahy.
Je jistě zajímavé, že měsíc před svou smrtí Napoleon často zvracel podivnou tmavohnědou
látku, která připomínala kávovou sedlinu. Právě to vyvolalo spekulace, že Napoleon Bonaparte nezemřel přirozenou smrtí, ale byl po malých dávkách otráven.
Z otravy byli nejprve podezíráni sloužící z jeho sídla. Tato verze byla také považována za jednu z hlavních příčin jeho smrti. Ve druhé polovině dvacátého století však přišli odborníci s novou příčinou Napoleonovy smrti. Ta zní: Napoleon sice podlehl opravdu otravě ovšem necílené a vlastně náhodné. Roku 1982 prozkoumal britský chemik kousek tapety z Napoleonova salonu,kde trávil někdejší císař nejvíce času. Dospěl k závěru, že tato tapeta byla obarvena běžným barvivem, které však obsahovalo prudce jedovatý arzen.
Právě jedovaté výpary arzenu Napoleon dlouhodobě nevědomky vdechoval. To údajně urychlilo jeho smrt, třebaže vdechování arzenových výparů nebylo jedinou příčinou Napoleonovy smrti.
Luboš Hora-Kladno