V posledních dnech se nejen v církevních kruzích a mezi věřícími hodně mluvilo o někdejším českém knížeti svatém Václavu. Přispěl k tomu zejména den 28. září, který je uváděn jako Den české státnosti a vyhlášen jako Státní svátek. Patrně právě tohoto dne byl v roce 935 kníže Václav zavražděn ve Staré Boleslavi. Později byl prohlášen světcem i patronem české země.
Jak ale vypadal kníže svatý Václav ve skutečnosti jako člověk? Dejme slovo antropologům:
Pozůstatky knížete byly v minulosti nalezeny na celkem pěti místech v areálu katedrály svatého Víta. Odborníci z oboru antropologie je zkoumali hned několikrát. Poprvé už v roce 1911, kdy byla antropologie ještě ,,v plenkách“. Mnohem významnější je proto druhé zkoumání ze sedmdesátých let minulého století. Většina pozůstatků se našla uvnitř oltáře svatováclavské kaple, kam byly umístěny již za vlády Karla IV. ve 14. století. Nejvýznamnější z nich je Václavova lebka, byt původně chybějící spodní čelist byla nalezena a doplněna k lebce později. Podle ní musel mít Václav výrazně podlouhlý obličej, světlé vlasy a snad modré oči. Měl dokonalý chrup bez jediného kazu. Z dalších ostatků antropologové odhalili, že podle svalových úponů na kostech musel být fyzicky zdatným svalnatým i na tehdejší dobu vysokým mužem. /Přitom měřil jen několik centimetrů nad 170 cm a takoví muži jsou dnes označováni jako malí. Před více než tisíciletím byla však průměrná výška člověka podstatně nižší./
Vraťme se však k Václavově lebce. Dlouho byly záhadou zcela srostlé lebeční švy. Ty by napovídaly tomu, že se měl dožít poměrně vysokého věku-nejméně šedesátky. Přitom byl údajně zavražděn ve věku, kdy mu bylo kolem třiceti let. Tento problém nakonec vyřešilo zkoumání jiné lebky, konkrétně ostatků jeho otce -knížete Vratislava I. I on měl zcela srostlé lebeční švy, třebaže podle hodnověrných zpráv musel zemřít ve věku, kdy mu nebylo ani čtyřicet. Muselo se tedy jednat o anomálii shodnou u všech nejstarších Přemyslovců. Jejich dalším společným znakem byla již zmíněná výrazně podlouhlá lebka s vysokými očnicemi, hustý chrup i mírný předkus.
Luboš Hora – Kladno