K památné bitvě u Crécy/počeštěme si toto místo na Kresčak/ došlo v srpnu roku 1346.
Na jedné straně početnější francouzské vojsko, složené z velké části z najatých žoldnéřů, na straně druhé vojsko anglické v jehož řadách byli obávaní lučištníci s dlouhými luky s velkou průrazností, kteří nakonec svým způsobem bitvu rozhodli.
Na straně francouzského vojska bojoval i tehdejší český král Jan Lucemburský i přes to, že v té době byl již zcela slepý a také jeho syn Karel IV., později v Čechách známý jako ,,Otec vlasti“. Francouzi byli v bitvě poraženi a Jan Lucemburský v ní padl.
To vše je dobře známé z učebnic dějepisu. Málokdo už ale ví, jak se v bitvě zachoval v Česku tolik obdivovaný a vynášený Karel IV., který byl zhruba půldruhého měsíce před bitvou korunován na římského krále/nikoli římského císaře/.
Zpráva slavného francouzského dějepisce Froissarta, který podrobné vylíčení bitvy u Kresčaku sestavil na základě vyprávění přímých účastníků tohoto střetnutí, není vůči Karlovi IV. příliš lichotivá. Podle Froissarta se Karel na bojiště dostavil pod znaky římského krále ve vzorové formaci. ,,Když ale viděl, že se nejspíš pro Francouze všechno k zlému obrátí , opět bojiště opustil.“ /Takto doslova popsal Karlovu účast v bitvě u Kresčaku Froissart./
Zcela jinak o Karlově účasti hovoří později Karlův osobní kronikář Čech Beneš Krabice z Weitemile. Podle něj Karel v bitvě udatně bojoval a byl již poraněn střelami nepřátel, když jej proti jeho vůli čeští šlechtici vyvedli z líté seče a zavedli na bezpečné místo.
Pokud by byl Karel u Kresčaku skutečně zraněn, tak rozhodně ne těžce. Během následujících dvanácti dnů totiž vykonal poměrně náročnou cestu do Lucemburska.
Komu věřit? Froissartovi, nebo Beneši Krabice ? Zachoval se Karel IV. v bitvě u Kresčaku zbaběle a bojiště opustil, anebo se statečně vrhl do bitevní vřavy, byl zraněn a jeho osobní strážci z řad českých šlechticů ho z bitvy vyvedli do bezpečí? To dnes po mnoha staletích můžeme jen těžko posoudit. Na jeho omluvu můžeme jen uvést historická fakta, podle kterých Karel prošel výchovou středověkého rytíře, zúčastnil se řady rytířských turnajů, v některých byl i vážněji zraněn.
Důvod jeho vyvedení z bitvy byl asi v tom, že Karel získal krátce před bitvou titul římského krále a do budoucna tak představoval velkou naději pro celý rod Lucemburků a proto se nemohl riskovat jeho život. Zda však do bitvy osobně skutečně zasáhl, na to dnes nelze odpovědět. Dnes s odstupem mnoha staletí můžeme citovat jen slova jeho otce Jana Lucemburského která prý při bitvě pronesl: ,,Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ Ani tahle památná slova však dnes nemůžeme stoprocentně doložit. Víme jen to že pokud byla opravdu pronesena, pak je vyslovil zestárlý a hlavně slepý Karlův otec Jan Lucemburský. A u toho je jedno jisté. On do bitvy u Kresčaku skutečně přímo zasáhl a také v ní padl.
Luboš Hora-Kladno