Hugenoti byli francouzští protestanti /kalvinisté- podle názorů francouzského a švýcarského reformátora Jana Kalvína -1509-1564/. Hugenotské války byly bratrovražedným bojem mezi francouzskými katolíky a protestanty, ne nepodobné našim válkám husitským mezi katolíky a protestantskými kališníky. Vedeny byly v letech 1562-1598.
Tyto spory začaly v době, kdy za nezletilého krále Karla IX. vládla jeho matka Kateřina Medicejská jako regentka. Během válek se vytvořily dvě koalice -Kateřina Medicejská/rod Valois/ a rod Guisů na straně katolické, na druhé protestantské straně pak princ de Condé /rod Bourbonů/ podporován navarským králem .
Nejsmutnější epizodou těchto válek byla takzvaná BARTOLOMĚJSKÁ NOC roku 1572.
Při ní došlo k zákeřnému hromadnému vraždění hugenotů.
Roku 1584 vytvořili Guisové spolu s Filipem II.katolickou ligu. Když při boji padl roku 1589 král Jindřich III., stal se králem Jindřichem IV. protestant Jindřich Navarský.
Aby dosáhl konečného míru , přestoupil roku 1593 ke katolictví a roku 1598 vydal tzv. dekret nantský , v němž byla zakotvena náboženská svoboda.
Přesto všechno byl zavražděn náboženským fanatikem a zem opět na několik let upadla do zmatků a chaosu. Z toho ji definitivně vyvedl až Jindřichův syn Ludbík XIII. a jeho geniální ministr karduinál Richelieu. /Obě dvě osobnosti jsou dobře známé z Dumasova románu ,,Tři mušketýři“/.
Luboš Hora-Kladno