Johanna Bavorská /asi 1361-1386/
Johanna Bavorská byla dcerou bavorského vévody a holandského hraběte Albrechta I.
Sňatek dvou devítiletých dětí v roce 1870 zařídil Václavův otec Karel IV.. Ten byl intrikánskou součástí Karla ve velké ,,hře“ o Braniborsko, mistrovským tahem, jímž císař Karel IV. z nepřátelského tábora kolem Oty Braniborského vyšachoval hlavní figuru , Otova bratra.
Johanna od útlého dětství vyrůstala v Praze. Prožila tu šestnáct let, zastíněna až k nenápadnosti impozantním zjevem Elišky Pomořanské/vdovy po Karlovi IV./. Eliška byť o celou generaci starší než Johanna byla ženou mimořádně autoritativní.
Samotná Johana se díky tomu historickými prameny vždy jen letmo mihne. Její lidský osud zůstává díky tomu tak trochu tajemstvím. Její poprsí od architekta i sochaře Petra Parléře ji zobrazuje v triforiu svatovítské katedrály. Je-li toto poprsí věrným Johaninným portrétem , pak rozhodně tato žena nevynikala fyzickou krásou. Doboví pamětníci i kronikáři však tvrdí, že šlo o ženu milou, veselou i přívětivou. Snad právě proto král Václav IV., když dospěl, nalezl k ní vřelý citový vztah. Náhlá a tragická smrt královny Johanny v jejích patrně pětadvaceti letech prý zlomila Václava natolik, že se nemohl zúčastnit ani jejího pohřbu. A co více – Johannina smrt jako by současně znamenala konec Václavova nedlouhého jakž takž poklidného života.
I předčasná smrt královny Johanny je dodnes obestřena tajemstvím. Zemřela na hradě Karlštejně podle některých na následky nějaké infekční nákazy, podle jiných pramenů pak mnohem tragičtěji. Král Václav byl zvyklý nocovat nejen s manželkou, ale se svými oblíbenými loveckými psy, což prý byli ohromné dogy. Královna Johanna se prý v noci náhle probudila a díky ošklivému snu snad i vykřikla. To polekalo jednoho z králových psů, vrhl se na královnu Johannu a zardousil ji. Které zprávě o Johannině smrti lze věřit. Na tuto otázku lze s odstupem mnoha staletí již jen těžko….
Luboš Hora-Kladno