Diagnostikovat epilepsii je složité a odpovědné lékařské rozhodnutí. Nemůže být stanoveno bez prozkoumání epileptického záchvatu. Problém je v tom, že málokdy je lékař záchvatu přímo přítomen.
Podobný záchvat jako je ten epileptický se navíc může objevit z řady jiných příčin. Příčinou záchvatu podobnému epilepsii může být třeba stres, horečka, nevhodné léky, otrava i cévní příhoda.
U epileptického záchvatu je typické, že si postižený po jeho odeznění nic nepamatuje. Ideální při diagnostice epilepsie je, když lékaři podá zprávu někdo, kdo byl samotnému záchvatu přítomen.
Nejlepším a nejjednoznačnějším vyšetřením případné epilepsie je EEG/elektroencefalitické vyšetření/. To snímá proudy probíhající v mozku, pokud se uskuteční v průběhu záchvatu. Toto vyšetření však může odhalit i v klidovém stavu různé deformace svědčící o sklonu k epilepsii, stejně jako typ možného záchvatu.
Některé typy EEG spolu s vyšetřením CT/počítačová tomografie/ i s pomocí magnetické rezonance mohou dát přesný obraz mozkové činnosti. Ukáže se, které oblasti mohou produkovat záchvaty a které nejsou ohroženy. Krevní testy pak vyloučí jiné příčiny-například nízkou hladinu cukru, poruchy ledvin i některé další.
I když epilepsii nelze vyléčit pomocí léků, velká většina postižených při správné terapii zůstává bez záchvatů. Existuje velký výběr léků s různým specifickým zaměřením. Některé jejich druhy brzdí činnost některých neurotransmiterů a tlumí nadměrnou elektrickou aktivitu mozku, nebo zvyšují startovní práh záchvatů. Epileptikovi prospívá pravidelný a klidný způsob života, dostatek spánku , správná výživa, omezení alkoholu. Někteří lékaři při léčení epilepsie doporučují i zvláštní dietu.
Vyjímečně se při léčení epilepsie používá i mozková chirurgie.
Luboš Hora-Kladno