Vznik česky psané literatury
V české literatuře 12. století ještě jasně převládá latina. Přesto se však i v latinských textech začínají objevovat některé české výrazy. /viz Kosmova ,,Kronika česká“/. Za vyjímku psanou už prakticky českým jazykem bychom mohli brát duchovní písen ,,Svatý Václave“. Ta vznikla nejdříve na samém konci 12. století, snad o něco později. Často je považována za už ryze českou literární tvorbu.
Písen ,,Svatý Václave“ je složena ze tří slok s nerýmovaným veršem a končící zvukovou shodou. Svatováclavská písen se těšila nemenší oblibě než poločeská a polostaroslověnská písen ,,Hospodine pomiluj ny“. I ona zlidověla a bývala zpívána při slavnostnějších příležitostech. Ke třem původním slokám byly později přidány další , takže se koncem 15. století rozrostla na devět slok.
Za trvalý vznik ryze české literatury se ale považuje až polovina 13. století. Tento vznik je spojen i
s politickou a státnickou pozicí českého státu. Vládnocí rod Přemyslovců je od prvního desetiletí 13. století uznán za dědičný rod českých králů, zatímco dříve v naší zemi /až na dvě doživotní vyjímky/ vládla pouze knížata. Uznámím českých panovníků za dědičné krále byla zlikvidována feudální roztříštěnost země.
Neustálý rozvoj česky psané literatury dával ráz kulturnímu životu po celé 14. století. Literární vývoj v tomto období probíhal ve dvou fázích, mezi nimiž tvořila předěl zhruba 50. léta 14. století, kdy se začaly projevovat příznaky krize politiky vládnoucí třídy. Literatura tuto krizi odráží velmi výrazně a ve svých nejlepších dílech se snaží na novou společenskou situaci působit.
Pro první fázi je v literárním životě charakteristické úsilí osvobodit slovesnou tvorbu od jednostranné závislosti na duchovenstvu. V souvislosti s tímto zesvětštováním /laicizací/ se začíná rozvíjet soutěž česky psané literatury s literaturou německou a latinskou. Písemnictví je sice stále především v rukou duchovních, ale církev postupně ztrácí v kulturním životě své výlučné postavení a v literární tvorbě se stále více ke slovu hlásí zájmy české šlechty
Druhá fáze začínající zhruba v polovině 14. století se začínají do literárního života též prosazovat měšťané . Ti prosazují nejen své zájmy , ale do literatury tohoto období začínají pozvolna pronikat i lidové prvky.
Proces laicizace literatury a vzdělání přechází v proces demokratizace . Tím se vytvářejí předpoklady pro další století a kulturní vývoj již husitské doby.
Luboš Hora-Kladno