Literatura doby husitské
Petr Chelčický/asi 1390-1460/
Původem jihočeský svobodný sedlák Petr Chelčický se narodil někdy kolem roku 1390 v Chelčicích
u Vodňan. Je největším českým literátem především polipanského obbdobí, ale svá první díla psal ještě
v období radikální husitské revoluce. Hodně četl a jako literáta ho ovlivnila především díla Angličana Jana Viklefa a našeho Tomáše Štítného, jehož ,,Řeči besední“ i samostatně přepsal. Latinsky uměl jen povrchně a proto četl i psal v českém jazyce.
Již počátkem dvacátých let 15. století odsoudil Chelčický ve svých traktátech s názvem ,,O trojím lidu řeč“ tradiční feudální dělení na tři stavy – kněžský, šlechtický a poddaný. Zastává v nich ryze prvotní náboženský názor, že všichni lidé jsou si před Bohem rovni, což samozřejmě ve feudální společnosti ve skutečnosti neexistovalo.
Chelčický sice prožil celé radikální období husitské revoluce /1419-1434/ , ale s radikálním husitstvím a především husitskými válkami se nikdy nestotožnil ani s ním nesouhlasil. Naopak krvavé husitské války zavrhl ve svém dalším díle ,,O boji duchovním“ . Odmítal jakékoli násilí a opíral se přitom o Bibli, podle které si sice mají být všichni lidé rovni, ale i při nerovnosti, která ve feudální společnosti panovala, nesmí nikdy upřímně věřící křestan zabíjet a prolévat krev. Jediným dovoleným bojem je takzvaný boj duchovní, kdy člověk musí bojovat pouze proti ,,ďábelským pokušením“ , tedy proti hříchu a musí pokorně přijímat svůj osud.
Po likvidaci radikálního husitského hnutí v bitvě u Lipan /1434/ nabyly tyto Chelčického názory na aktuálnosti a Chelčický je rozvedl ve svých vrcholných spisech ,,Postilla“ a především ,,Sieť viery pravé“
V tomto díle byl na jedné straně revolučnější než samotný mistr Jan Hus, když požadoval zrušení celého nespravedlivého feudálního řádu, ale na druhé straně hlásal pokoru a neodpírání zlému násilím , takže vlastně prosazoval pasivní přístup k problémům nespravedlivé feudální společnosti. Tato pasivita pak v sobě odrážela pocit bezmocnosti utlačovaných lidových mas, především na venkově, které nesly na svých bedrech všechny obtíže dlouhých husitských válek , ve kterých zaplatily dan krve a po ztroskotání revolučních bojů se dostaly do zdánlivě bezvýchodné situace, když ztratily víru ve svou sílu a v možnost pomoci si fyzickým bojem.
Chelčický je bezpochyby zajímavým i originálním autorem. V ostrém odsouzení celé feudální společnosti je revolučnější než samotný mistr Jan Hus, v pokorném přístupu i snášení všech jeho těžkostí a problémů zastává naopak nerevoluční názory.
Luboš Hora-Kladno