Literatura doby husitské
Vavřinec z Březové
V období husitské revoluce se na její hnutí snaží agitačním způsobem působit i kronikářská literatura, která měla již od Kosmovy doby /přelom 11. a 12. století / u nás nemalou tradici.
Nejvýznamnějším kronikářem v době husitské revoluce byl jistý Vavřinec z Březové. /Datum jeho narození neznáme, zemřel patrně až po lipanské tragedii, snad v roce 1437/. Je trochu na škodu, že jeho díla, i když oslavují samotnou revoluci, nebyla napsána česky, ale latinsky.
Kromě své latinsky napsané kroniky napsal ještě též latinsky rozsáhlou básnickou skladbu ,,Carmen insignis Coronae“, která byla přeložena do češtiny hned pod dvěma názvy-buď jako ,,Píseň přeslavné koruny české“ nebo pod známějším názvem ,, Píseň o vítězství u Domažlic“. Báseň oslavuje vítězství nad poslední /pátou/ křížovou výpravou proti husitům v roce 1431 v bitvě u Domažlic. Je zajímavé, že k této bitvě vlastně vůbec nedošlo. Velmi početná pátá křižácká výprava sice překročila na Domažlicku naše hranice, ale když křižáci vedení papežským legátem zaslechli rachot blížících se husitskýh vozů a mohutný zpěv známého chorálu ,,Ktož sů boží bojovníci“, zachvátila je taková hrůza, že se dali okamžitě na útěk zpátky za hranice aniž by se vůbec odvážili svést s husity bitvu. Marně se snažil papežský legát přimět křižáky k bitvě s husity. Nakonec prchal i on a to s takovým spěchem, že na útěku ztratil svůj kardinálský klobouk a dokoce i listinu , kterou byla tato poslední křížová výprava písemně vyhlášena.
Samotná Vavřincova latinsky psaná ,,Husitská kronika“ zústala nedokončena a líčí události začínající ještě před upálením Jana Husa a končí rokem 1422, přičemž největší důraz klade autor na samý začátek revoluce-roky 1419-1421. Vavřinec svou kroniku pojímá v duchu umírněných Pražanů a kritizuje nejen křižáky a především císaře Zikmunda, ale na druhé straně i ultralevicovou sektu takzvaných Pikhartů. Jeho politickký i faktografický spis je nejdůležitějším pramenem pro poznání vzniku i samotného počátku husitské revoluce.
Vavřinec z Březové mimo samotné psaní též překládal, přičemž jeho překlady jsou považovány za velmi kvalitní. Nejvýznamnějším přeložený dílem je takzvaný ,,Madevillův cestopis“.
Luboš Hora-Kladno l