Literatura doby husitské
Budyšínský rukopis a Jistebnický kancionál
Velmi významnými kulturními díly radikálního husitského období byly takzvaný ,,Budyšínský rukopis“ jako dílo ryze literární a také ,,Jistebnický kancionál“, který byl naopak jakýmsi souborem písní, především duchovních.
,,Budyšínský rukopis“ odrážel aktuální situaci na počátku husitské revoluce. Skládal se ze tří částí. 1. ,,Žaloba Koruny české“, 2.,,Porok /výtka, domluva/ Koruny české, 3. ,,Hádání Prahy s Kutnou Horou“. Byl napsán patrně roku 1420. Na jaře toho roku byla vyhlášena proti husitům první křižácká výprava /nakonec zcela ztoskotala/.
První dvě části,,Budyšínského rukopisu“/,,Žaloba“ a ,,Porok“/ zachycují situaci, kdy se dal císař Zikmud Lucemburský po porážce v památné bitvě na Vítkově/červenec 1420/korunovat částí českého panstva na českého krále, přičemž ho ale neuznala větší část českého měšťanstva a především český poddaný lid. Třetí část ,,Budyšínského rukopisu“ s názvem ,,Hádání Prahy s Kutnou Horou“ obsahoval uměleckým slovem husitský revoluční program. Tato skladba byla vyjádřena jako alegorický spor mezi dvěma největšími městy v českém království. Praha jako představitelka husitských revolučních ideálů diskutuje před Kristem
s Kutnou Horou, která naopak reprezentuje zpátečnický postoj římský a německý. Spor končí vítězstvím revoluční Prahy. Všechny básně ,,Budyšínského rukopisu“ jsou umělecky velmi vyspělé a hlásí se k tradici náročné literatury 14. století. Autor tohoto rukopisu je jménem neznámý, ale patrně se jednalo
o vzdělance, který byl v Praze stržen nadšením lidových mas. Jeho skladby měly sloužit především vlastenecké agitaci
,,Jistebnický kancionál“ je souborem písní, pro které je charakteristická široká tematická rozloha a těsné sepětí se soudobým životem. Náboženství zde prolíná život v celé jeho rozloze a tím se samo ,,pozemšťuje“, když ztrácí mystický charakter a slouží životní praxi. Stává se tak oporou boje za spravedlivé uspořádání soudobé společnosti. Písně dochované v ,,Jistebnickém kancionálu“ mají vysokou hodnotu jak básnickou, tak i hudební. Součástí ,,Jistebnického kancionálu“ je i nejznámější husitský chorál ,,Ktož jsú boží bojovníci“, který husitským bojovníkům dopomohl k mnoha vítězstvím nad nepřáteli.
Luboš Hora-Kladno