Stalo se to někdy v polovině minulého měsíce března. Seděl jsem na lavičce na hlavním kladenském náměstí starosty Pavla a pokuřoval. V tom jsem si všiml, že okolo jde nějaká povědomá žena. Trvalo mi chvíli, než jsem si uvědomil o koho jde.
,,Vždyt je to doktorka Irena Veverková, archivářka, novinářka a spisovatelka! Kdysi jsme společně pracovali v kladenském archivu na témže náměstí. Ovšem s jedním rozdílem-já jako dobrovolný ,,třídič materiálů“ ve sportovním archivu, ona jako profesionální archivářka a myslím, i když si nejsem po těch letech zcela jistý, že svého času byla i vedoucí celého archivu“.
Pamatuji se, že měla stejně jako já velký zájem o historii, zejména našeho kladenského regionu a občas jme se spolu na toto téma bavili.
Při mém pokuřování na lavičce mě nezaregistrovala. Já se ale nedal odradit. ,,Dobrý den paní doktorko“. oslovil jsem ji. Reagovala okamžitě. Poznala mě a hned jsme se začali bavit. Nevadilo ji, že já doktorský titul nemám a jednala se mnou jako rovný s rovným.
Chvíli jsme vzpomínali na minulost v kladenském archivu. Já, protože jsem věděl, že v archivu sice už také nepracuje, ale přesto je stále aktivní a píše nejen články do regionálních listů a dokonce i knihy jsem brzy zaměřil náš rozhovor na toto téma. A dozvěděl jsem se že nedávno vydala svou knihu s názvem ,,Zora Dvořáková 1934-2022 s podtitulkem Jak jsme ji znali. A hned jsme měli nové téma rozhovoru. Spisovatelku i autorku pěkných sochařských plastik Zoru Dvořákovou jsem také dobře znal. Byla mimojiné členkou kladenského SOKOLA. Tam jsem ji poznal, když jsem v minulosti několik let působil v SOKOLE jako cvičitel mládeže. I Zora Dvořáková se ke mě tehdy chovala velice vstřícně. Došlo to tak daleko, že jsem o ní napsal asi tři články do ,,Kladenského deníku.“Samotná Zora Dvořáková mi také darovala zcela zdarma asi tři své knihy.
A hned jsme měli s doktorkou Veverkovou nové téma k rozhovoru. Ta ji znala podstatně více než já. Proto se rozhodla vydat o Zoře Dvořákové knihu, která nedávno vyšla. Aniž bych o knihu jakkoli žádal, doktorka Veverková mi sama nabídla, že mi knihu daruje zcela zdarma. Zbylo jí prý ještě pár výtisků doma. Velmi mě to potěšilo. Doktorka Veverková mi knihu přes Kladenské informační středisko skutečně darovala a já si ji tam po několika dnech vyzvedl.
Kniha ,,Zora Dvořáková 1934-2022 je uspořádána mimořádně kvalitně, vázaná na křídovém papíře a navíc
s jejími četnými černobílými i barevnými fotografiemi z celého jejího života od prvních měsíců života až do doby krátce před smrtí./Zora Dvořáková se dožila úctyhodných 88 let/. Publikace je svým způsobem uspořádána chronologicky jako jakýsi její životopis ale ten je doplněn názory jiných lidí na ní. Proto ten podtitulek ,,Jak jsme ji znali“.
Co dodat závěrem. Setkání s doktorkou Irenou Veverkovou na kladenském náměstí starosty Pavla mě velmi potěšilo. A dárek v podobě knihy o Zoře Dvořákové ještě víc. Kniha je velmi čtivá zejména pro ty, kteří se
s ní osobně znali. A k těm se snad mohu počítat i já. Však také v mé knihovně/která má na 3000 svazků/ zaujímá tato kniha čestné místo. Doktorka Irena Veverková mě svým dárkem opravdu mimořádně potěšila.
Luboš Hora-Kladno