S většinou vládních opatření proti nákaze koronavirem souhlasím, některá však považuji za pochybná. Nepochybně správné je nošení roušek, dezinfekce v obchodech, zákaz většího shromažďování lidí, nebo uzavření restaurací v době kritického stavu, kdy je až extrémně vysoký počet nakažených. Některá opatření naopak považuji za pochybná. Bylo tomu tak už na jaře během první vlny koronavirové pandemie. Tenkrát se jako nesmyslné opatření ukázal vyhraněný čas v obchodech pro seniory mezi 8-10 hodinou. Nakupovat chodím téměř denně a tak jsem měl na jaře možnost vidět, že senioři navštěvovali obchody stejně po celý den a nikdo si toho ani nevšiml. Zato mě, třebaže do oficiálního seniorského věku mi chybí jen několik let, tehdy na jaře mezi 8-10 hodinou do obchodu nepustili. Že se na jaře jednalo o nesmyslné protikoronavirové opatření nakonec uznala i samotná vláda.
Proto s podobným nařízením teď na podzim během druhé vlny pandemie už nepřišla.
Zato zavedla v listopadu občanům jiné pochybné ,,lahůdky“. První bylo uzavření všech obchodů každou neděli. Přitom právě v neděli bývá v potravinových obchodech nejméně lidí. Znám to dobře z vlastní zkušenosti, protože právě pro malý počet zákazníků jsem dříve v neděli nakupovat chodil pravidelně. A teď to najednou nešlo. Lidé, kteří chodí během pracovního týdne do zaměstnání si dělají obvykle největší nákupy v pátek a v sobotu. V listopadu, když bylo v neděli zavřeno, praskaly obchody a hlavně supermarkety zejména v těchto dvou dnech ohromným množstvím nakupujících doslova ve švech.
A korunu všemu nasadila vláda České republiky v polovině listopadu nařízením, že v každém obchodě musí být na 15 metrů čtverečných pouze jeden zákazník. Trochu jsem se obával fronty před supermarketem a proto hned první den platnosti tohoto pochybného zpřísňovacího nařízení jsem byl konkrétně v Kauflandu už pět minut po sedmé, tedy po otevírací hodině. Žádnou frontu před marketem jsem sice nestál, ale mnoho k tomu již nescházelo, protože uvnitř bylo už plno lidí./Bylo to zrovna v den největších slevových akcí/. Lidé stejně jako dříve v supermarketu žádné odstupy nedodržovali, u regálů se zlevněným zbožím se naopak tlačili a ke všemu byly otevřeny pouhé dvě pokladny, před kterými se tvořily mimořádně dlouhé fronty.
Kaufland sice dodržel požadovaný počet zákazníků uvnitř/Dohlížel na to jeden zaměstnanec před vchodem/, ale jaký to mělo smysl, když se sice méně nakupujících ještě více tlačilo k sobě. Vládní činitelé patrně do obchodů nakupovat nechodí a neznají proto situaci. Kdyby ji znali, patrně by s dalšími pochybnými opatřeními proti koronaviru nepřišli. Kuriozní zejména na druhém zpřísňujícím opatření je navíc fakt, že toto zpřísnění nevydala vláda v době největší koronavirové krize, kdy počet nakažených někdy přesáhl i 15 tisíc, ale naopak za situace kdy byl téměř poloviční.
Luboš Hora-Kladno