Souhrnný pojem stres označuje jakýkoli zásah do rovnovážného stavu ať již tělesného, nebo duševního. Z toho vyplývá, že stres sám o sobě neznamená žádné nebezpečí. Jde o vrozenou tělesnou a psychickou reakci na nějaký zevní impuls, která může dokonce zvyšovat odolnost. Problém vzniká, jestliže je nepřiměřená, přesahuje normální intenzitu a často se opakuje.
Stresová odpověď umožnuje lidem instinktivně reagovat. Podstatou reakce je vyplavení hormonu adrenalinu, který zvyšuje srdeční frekvenci, krevní tlak, dýchání i psychickou aktivitu. Při stresu se výrazně zvyšuje nejen tělesné, ale především psychické napětí.
Některé druhy stresu mají vnitřní původ. Jedná se například o trápení nad vlastním onemocněním, zadlužení, starost o nemocné dítě, nebo vlastní neuskutečnitelné touhy.
Jiné příčiny stresu přicházejí z vnějšího prostředí. Může se jednat třeba o konflikty v rodině, nebo zaměstnání, jízdu autem v hustém provozu a podobně.
V podstatě však nezáleží na povaze podnětu stresu, jako spíše na tom, jak na stres reagujete. Důležité vždy je, zda se stresu dokážete účinně bránit.
Příznaky stresu
Stres se projevuje různými způsoby, může to být například podrážděnost, netrpělivost, plačtivost, ztráta schopnosti se rozhodovat až upadání do depresí.
Běžné obtíže se při stresu náhle zdají neřešitelné. Vedlejšími příznaky stresových situací je ztráta chuti k jídlu, nespavost, bolesti hlavy i svalů, úbytek na váze a další.
Stres může také snížit odolnost proti onemocnění.
Součástí stresové reakce je i chemická nerovnováha, která zhoršuje současně probíhající onemocnění, jako srdeční obtíže, astma, psoriázu a revmatoidní artritidu.
Pokud postižený stresem cítí, že ho stresové příznaky přemáhají, znamená to, že tělo začíná vysílat varovné signály a že je nejvyšší čas hledat pomoc, jak vliv stresu potlačit.
Luboš Hora-Kladno