Bořivoj I.
Jak již bylo uvedeno je Bořivoj I. prvním skutečně historicky doloženým českým knížetem. Mnoho o něm ale nevíme, dokonce neznáme s jistotou ani letopočty, kdy žil. Jen víme, že to bylo určitě ve druhé polovině, nebo spíš ke konci 9. století. Jeho manželkou byla Ludmila-později svatořečená. Údajně s ní měl šest dětí. Známe však jen dva syny-Spytihněva a Vratislava. Oba se po jeho smrti vystřídali na českém knížecím stolci. Za jeho života byla ještě sousední Velkomoravská říše v plné síle, dokonce na vrcholu své nedlouhé existence. Bořivoj byl jejím vazalem.
Byly však Čechy její součástí? Asi. Snad. Pravděpodobně ano. Dochovala se totiž zpráva o Bořivojově/nejspíš vynucené/ návštěvě Velké Moravy. Tu navštívil i s manželkou Ludmilou a třicetičlennou družinou. Jeho hostitelem byl nejmocnější z velkomoravských knížat Svatopluk.Jenže mezi oběma knížaty je velký rozdíl. Svatopluk je již oficiálně křestanem, zatímco Bořivoj stále pohanem. Hostitel se podle toho chová. Nemůže přece jako křestan usednout s pohanem k jednomu stolu. A tak… Mu prostě nechá při slavnostní hostině prostřít na zemi. Jako psovi.Na hostině je údajně přítomen i velkomoravský arcibiskup Metoděj. Ten Bořivojovi vysvětluje, že pohan nemůže sdílet s křesťanem stejný stůl a dokonce ani stejné společenské postavení. Prostě si nejsou rovni. Jak to dopadne? Bořivoj si od arcibiskupa nechá vysvětlit zásady křestanské víry a pak se rozhodne: Nechá se i s manželkou Ludmilou pokřtít. Křtí ho prý samotný Metoděj. Tím se stává se Svatoplukem zcela rovnoprávným. O jeho křtu se píše ve známé Kristianově legendě. Problém je v tom, že církevní prameny, kterými jsou i legendy nebývají vždy zcela historicky spolehlivé. I kdyby údaje z Kristianovy legendy nebyly zcela pravdivé, jedno je jisté. Bořivoj I. křestanem opravdu byl. A jeho manželka Ludmila propadla nové víře natolik, že byla později svatořečena.
Bořivoj I. měl své původní sídlo na Levém Hradci, kde také nechal postavit první křesťanský kostelík svatého Klimenta v celých Čechách. Velmi pravděpodobně však právě on přenesl knížecí sídlo do nedaleké Prahy. Tam také založil křestanský kostelík, tentokrát zasvěcený Panně Marii.
Protože české obyvatelstvo v té době ještě převážně vyznávalo pohanské bohy starých Slovanů – více bohů v čele s bohem Perunem, Bořivojovy novoty převážně odmítalo a dokonce se odhodlalo ke vzpouře. Tu Bořivoj nakonec s velkými obtížemi potlačil.
Téměř všechny údaje o Bořivojovi I. však pocházejí z církevních legend. A těm není možné věřit zcela. Stejně tak jako datu jeho úmrtí, které má navíc více verzí. V každém případě to muselo být ještě před koncem 9. století.
Luboš Hora-Kladno