Soběslav I.
První čtvrtina 12. století plná zmatků, častého střídání panovníků i zásahů z ciziny, především Německa pominula. Rokem 1125 nastoupil na knížecí stolec Soběslav I., konečně zase jednou schopný panovník s politickou soudností, muž pevné a spravedlivé ruky. Zemi vládl celkem 15 let do roku 1140.
O jeho funkci vládce rozhodl umírající Vladislav I. A nutno dodat, že rozhodl správně. Soběslav I. se jako český kníže mimořádně osvědčil a vyvedl pevnou rukou zemi ze zmatků.
Začátky vlády však neměl Soběslav lehké. Vždyt podle porušovaného stařešinského řádu měl být knížetem Ota Olomoucký, který byl starší než Soběslav. Ota také neváhal se o své právo hlásit. A protože doma nepochodil, hledal pomoc jako jeho předchůdci v Německu. Tam byl právě císařem Lothar III. Tomu Otova záminka přišla náramně vhod. Lothar shromáždil vojsko, ve kterém byl i Ota Olomoucký a za mrazivé zimy začátkem roku 1126 s ním přes Krušné hory překročil české hranice. Soběslav I. se však přesily nezalekl a přímo v Krušných horách se připravil na obranu. Tam nečekaně německé vojsko sám ze zálohy přepadl, obklíčil a znemožnil mu ústup. Situace Němců byla prakticky beznadějná. V únoru roku 1126 došlo v Krušných horách k bitvě u Chlumce/poblíž Ústí nad Labem./ České vojsko v této bitvě zvítězilo, Ota Olomoucký v ní padl a německý král Lothar se ocitl v českém zajetí. Bylo to jedno z největších českých vítězství nad Němci v období vlády českých knížat.Soběslav mohl německého císaře i zabít a tím spíš si mohl klást i podmínky vítěze. Prozíravý Soběslav však Lohara ušetřil, ale získal tím pro další časy nezávislost českých knížat i českého státu na Německu.
Po odvrácení hrozby z Německa musel Soběslav I. čelit domácímu nepříteli. Tím byla především stále více se vzmáhající česká šlechta. Ta se pokusila dokonce zbavit pevného vládce Soběslava pomocí zosnovaného atentátu. Vražedný plán byl však těsně před provedením prozrazen, Soběslav poté mohl uspořádat s pozatýkanými ůčastníky spiknutí soudní proces. Soběslav I. se nestal obětí atentátu, ale roku 1140 zemřel přirozenou smrtí. V českých dějinách z doby knížecí patří k nejschopnějším českým knížatům. Už jen tím, že zastavil období velkého úpadku a znovu dal české zemi pevný řád.
Luboš Hora-Kladno