ČESKÁ KNÍŽATA 10

Břetislav I.-český Achilles

Možná by i nedávno vzniklý Český stát zanikl, kdyby se na knížecím stolci neobjevila skutečná vladařská osobnost. Tou byl jediný syn Oldřicha a Boženy -Břetislav I., který ne neprávem získal i hrdé přízvisko ,,Český Achilles“. Jeho nástup do čela státu přišel po překonání řady problémů, které měli na svědomí ti, co udělovali českým knížatům Čechy ,,v léno“, tedy Němci.Bratři Jaromír a Oldřich se v polovině 30. let 11. století stačili ještě jednou za výrazného přispění Němců vystřídat v čele státu. A oba to odnesli pořádně. Už tak vykastrovaného Jaromíra nechal Oldřich ještě navíc oslepit, ale sám za pár měsíců zemřel. Bude tedy znovu knížetem vykastrovaný a oslepený, navíc již zestárlý a životem usmýkaný Jaromír? Ten už k tomu nemá sil a proto se moci sám vzdává ve prospěch syna zemřelého bratra Břetislava. Po letech slabé vlády, zmatků a zásahů z Německa přichází konečně osobnost, která pak v Čechách a už i na Moravě vláde více než 20 let/1034-1055/. Břetislav I. nebyl sice achillovsky nezranitelný, ale zato pevný a odvážný ve vládě.

Byl politikem , který se v podstatě úspěšně pokusil vrátit knížecí moci lesk a české zemi svéprávnou roli v celoevropském dění.

Vše začalo jeho velkým a slavným tažením do Polska, které se po smrti svého prvního krále Boleslava Chrabrého ocitlo uprostřed velkých zmatků. A český Břetislav toho dokázal v plné míře využít. Cílem jeho tažení bylo získání ostatků českého světce svatého Vojtěcha/druhého českého biskupa, původem Slavníkovce/. Ty nechal v minulosti Boleslav Chrabrý pochovat v polském městě Hnězdně. Díky Vojtěchovým ostatkům získalo Polsko arcibiskupský úřad, zatímco Češi měli stále jen biskupství jako nejvyšší církevní instituci. Patrně hlavním cílem Břetislavova polského tažení tedy bylo díky získání ostatků sv. Vojtěcha i a to především, získání arcibiskupství.

České vojsko vtrhlo do Polska hned v počátcích Břetislavovy vlády. A je třeba dodat , že s nečekaně velkým úspěchem. Kořist byla pro Čechy ohromná-zlato, stříbro, drahé ornáty, velké množství dobytka i množství zajatců. Hnězdna se Češi zmocnili bez boje. Jeho arcibiskupský chrám doslova vydrancovali. A to hlavní-z hrobu v hnězdněnském chrámu slavnostně vyzvedli ostatky svatého Vojtěcha, původem českého biskupa.

Koncem roku 1039 se vítězná česká armáda i s bohatou kořistí a Vojtěchovými ostatky vrátila do Prahy.

To hlavní, tedy zřízení arcibiskupství se nakonec nepodařilo uskutečnit. Zato vítěznou výpravou do Polska na sebe Břetislav přivolal hněv Němců. Jejich tehdejší král Jindřich III. začal hrozit válkou. Statečný Břetislav se však nezalekl a mobilizoval českou armádu k obraně země. Bylo léto roku 1040.

Němci vpadli do Čech ze dvou směrů. Na tom prvním v šumavských hvozdech Češi se samotným Břetislavem v čele Němce na hlavu porazili a vyhnali ze země. Na druhém směru německého vpádu přes Krušné hory zradil správce hradu Bíliny Prkoš a pustil Němce do vnitrozemí. I tuto zradu však stačil Břetislav napravit, rychle se přesunul na sever a i druhou část Němců vyhnal z Čech. První kolo další česko-německé války tak Břetislav slavně vyhrál. Ovšem jenom bitvy, nikoli mír.

O rok později 1041 vpadli Němci v čele s Jindřichem III. do Čech znovu, tentokrát hned třemi směry. Na západě se jim podařilo Čechy na hranicích obejít a dostat do jejich týlu. Břetislav se s českým vojskem proto rychle stáhl do Prahy. Na podzim 1041 byla Praha několik týdnů obléhána. Tentokrát Břetislava zradili předáci české šlechty, kteří přešli na stranu nepřítele. Právě proto Břetislav ve druhé česko-německé válce prohrál a musel se před německým králem ponížit a zaplatit velkou sumu peněz. To však byl vlastně jediný výsledek porážky. Břetislav I. zústal i nadále nezávislým českým knížetem a tím zústal až do své smrti v roce 1055. Krátce před smrtí stačil ještě nastolit tzv. ,,Stařešinský řád“, podle kterého měl zemřelého vladaře na knížecím stolci napříště nahradit vždy nejstarší žijící Přemyslovec. Žel do budoucna se ,,Stařešinský řád“ zdaleka ne vždy dodržoval.

Luboš Hora-Kladno

Napsat komentář