Začal rok 1424. To ještě neporazitelný hejtman Jan Žižka netušil, že to pro něho bude rok osudný. Krátce před tím uzavřeli zrádní Pražané koalici s kališnickými I katolickými pány a vytvořili tzv. Panskou jednotu. Chystali se dokonce přijmout nenáviděného Zikmunda za českého krále a Žižku označili za zemského škůdce, kterého je třeba odstranit. Právem rozzuřený … Číst dál
V době, kdy se Žižka usadil ve východních Čechách nebyly zde pozice Orebitů, ke kterým se teď přidal nijak ideální. Na správu orebitských měst si činili nároky Pražané a navíc ve východních Čechách zuřila takřka nepřetržitá válka s některými konzervativními husitskými šlechtici/především s Čenkem z Vartenberka/. Navíc oficiálním vládcem Orebitů byl zámožný a mocný šlechtic … Číst dál
Od likvidace ultralevicové sekty Pikhartů byly vztahy Jana Žižky k Táboru čím dál tím problematičtější. Názorově se rozešel s nejlevicovatějšími kněžími typu Václava Korandy. Ti mu totiž nemohli zapomenout, jak tvrdě s Pikharty skoncoval. Protože mu to často vyčítali Žižkův vztah k Táboru postupně ochladl. Však se také v samotném městě zdržoval co nejméně a … Číst dál
Jak známo, nenáviděný, I když zákonitý následník na českém královském trůnu Zikmund/Lucemburský/ byl z pozice českého krále definitivně sesazen na Čáslavském sněmu v květnu 1421. Tam vytvořená dvacetičlenná prozatímní vláda však nemohla být v době feudalismu trvalým řešením. Bylo třeba zvolit nového krále. Tím se měl stát mladý synovec litevského velkoknížete Vitolda jiný Zikmund s … Číst dál
Jak již bylo uvedeno od začátku července 1421 byl Jan Želivský /snad ještě s Janem Hvězdou z Vícemilic, který se těšil přezdívce ,,Bzdinka”/ v podstatě nejmocnějším mužem v Praze, které svým způsobem vládla pražská chudina. Želivský v Praze nastolil vládu pevné ruky a vnutil oběma pražským městům jakousi vojenskou diktaturu. Žel nový autoritativní režim ztratil … Číst dál
Nepřemožitelný vojevůdce v polovině roku 1421 oslepl. Ve skutečnosti podle výzkumů jeho dochované hlavy antropology údajně na druhé poraněné oko viděl aspoň v základních obrysech. Teď, když je Žižka slepý, nebude problém ty kacíře zcela vyhladit. Takhle asi uvažovali Zikmund s papežem, když vyhlašovali druhou křížovou výpravu na přelomu léta a podzimu 1421. Krátce před … Číst dál
Na jaře roku 1421 podnikly Žižkovy táborské oddíly posíleny pražany výpad na východ Čech a obsadily celou řadu tamějších měst , hradů I tvrzí. Pražané si ve východních Čechách začali pomalu vytvářet svůj Pražský městský svaz, který se brzy ukázal být jakýmsi protipólem Táborského městského svazu. Samotný Žižka si zase na severu Čech poblíž Litoměřic … Číst dál
Začal rok 1421. Téměř celý se nesl především ve jménu boje realisticky smýšlejících husitů s tzv. Pikarty. Název Pikarti je odvozen podle francouzského kraje Pikardie, kde rovněž povstala chudina po vzoru husitů proti svým pánům/. Čeští Pikarti byli ultralevicovou sektou s bludnými a jednotu ohrožujícími názory, propagujícími anarchistickou svobodu ve výkladu Bible. V čele Pikartů … Číst dál
Po definitivní porážce první křížové výpravy v bitvě pod Vyšehradem začalo velmi brzy docházet k prvním rozporům uvnitř celé husitské ideologie. Existence beztřídní společnosti se ukázala neuskutečnitelným ideálem a to již na konci slavného roku 1420. Ožily nedávné spory mezi radikály a umírněnými a vytvořily se I spory nové. Přímo v Táboře se konstituovala ultraradikální … Číst dál
Husité dne 14. července na Vítkově sice jednoznačně zvítězili, ale jejich vítězství nebylo úplné, protože na prakticky nedobytném Vyšehradě zůstala vojenská posádka věrná Zikmundovi. A nepřáteli držený Vyšehrad byl pro husity o to nebezpečnější, že se z něho dala ostřelovat Praha. Proto pro úplné a definitivní vítězství bylo třeba Vyšehrad dobýt a obsadit. Problém byl … Číst dál