Přesně rok po porážce třetí křížové výpravy u Ústí nad Labem se v červenci roku 1427 na západních a jihozápadních hranicích Českého království začalo formovat ohromné křižácké vojsko, které mělo brzy vyrazit na už čtvrtou křížovou výpravu do Českého království. Křižáci tentokrát změnili poněkud taktiku a místo pouze těžké jízdy vyrazili na přelomu července a … Číst dál
Husitství v další etapě pod vrchním vedením Prokopa Holého místo dřívější obrany přešlo naopak do útoku a přeneslo svá bojiště na území cizích států. Nejprve to bylo do Rakous. Zikmundův zet Albrecht Rakouský nejprve zaútočil na husitskou pevnost Břeclav. Tu se mu však dobýt nepodařilo, naopak na konci roku 1426 jí přispěchali na pomoc husité … Číst dál
Husité původně obléhali Ústí, ale když v červnu 1426 vtrhla v těchto místech největší vlna křižáků do Čech, od tohoto obléhání upustili a opevnili se hned dvojitou vozovou hradbou poblíž Ústí na návrší, které kronikáři nazývají ,,Na běhání” /nevíme přesně kde/. Tady došlo dne 16. června 1426 v tropickém vedru k rozhodující řeži. Ještě před … Číst dál
V době kdy byla vyhlášena a začala se formovat třetí křížová výprava proti Čechům stanul v čele husitských vojsk mimořádně vzdělaný kněz Prokop Holý. /někdy též zvaný Veliký/. Prokop se objevil v čele vojsk v trochu odlišné funkci než jakou měl Jan Žižka. Nebyl jako Žižka vrchním hejtmanem , ale jakýmsi správcem či ,,ředitelem” vojsk. … Číst dál
Jan Žižka byl mrtev. Jeho nepřátelé jásali. Zdálo se, že Žižkova smrt je znamením konce, že ve svých důsledcích povede k rychlému rozpadu radikálních husitských vojsk , kterými zůstali stále Táboři a Orebité – nyní na Žižkovu počest přejmenovaní na Sirotky. Zdálo se že Žižkova smrt bude koncem radikální husitské revoluce. Stalo se však něco … Číst dál
Ač se celá desetiletí zabývám historií, podobný případ jakým byl vojevůdce Jan Žižka jsem ve světových dějinách nenašel. Tenhle husitský hejtman nebyl během své vojevůdcovské kariéry patrně jako jediný nikdy poražen. Ze scény dějin zmizela Janem Žižkou osobnost dodnes patřící k největším. Odešel geniální novátor vojenství, který dokázal porážet mnohem početnější I mnohem lépe vyzbrojená … Číst dál
Začátkem října 1424 dorazila spojená výprava k hradu Přibyslavi na česko-moravském pomezí. A právě v této době jako by sjel blesk z čistého nebe. Právě pod hradem Přibyslaví nepřemožitelný hejtman Jan Žižka dne 11. října 1424 náhle zemřel. Roznemohl se v prvních říjnových dnech, právě v době kdy se spojené vojsko položilo pod Přibyslaví a … Číst dál
Začal rok 1424. To ještě neporazitelný hejtman Jan Žižka netušil, že to pro něho bude rok osudný. Krátce před tím uzavřeli zrádní Pražané koalici s kališnickými I katolickými pány a vytvořili tzv. Panskou jednotu. Chystali se dokonce přijmout nenáviděného Zikmunda za českého krále a Žižku označili za zemského škůdce, kterého je třeba odstranit. Právem rozzuřený … Číst dál
V době, kdy se Žižka usadil ve východních Čechách nebyly zde pozice Orebitů, ke kterým se teď přidal nijak ideální. Na správu orebitských měst si činili nároky Pražané a navíc ve východních Čechách zuřila takřka nepřetržitá válka s některými konzervativními husitskými šlechtici/především s Čenkem z Vartenberka/. Navíc oficiálním vládcem Orebitů byl zámožný a mocný šlechtic … Číst dál
Od likvidace ultralevicové sekty Pikhartů byly vztahy Jana Žižky k Táboru čím dál tím problematičtější. Názorově se rozešel s nejlevicovatějšími kněžími typu Václava Korandy. Ti mu totiž nemohli zapomenout, jak tvrdě s Pikharty skoncoval. Protože mu to často vyčítali Žižkův vztah k Táboru postupně ochladl. Však se také v samotném městě zdržoval co nejméně a … Číst dál